Blog

Podlaží R13. Nikdo tam nechodil. Ve výtahu to podlaží ani nebylo označeno. V celé budově se všichni tvářili, že to místo prostě neexistuje. Přesto měla budova přes 20 pater. Celé to patřilo jedné firmě, konkrétně advokátní kanceláři. Ashley budovu znala léta. Pracovala tu už během studia. Po absolv

Ten den přišel. Skutečně byl tady. Nemohla tomu věřit. Okamžik jejího totálního ponížení se dostavil. Byl to trest, o který sama poprosila. Nebyla na to hrdá, ale jinou možnost neměla. Naštěstí v tom celém viděla i pozitiva. Richard byl bůh. To co s ní dokázal, nedokázal nikdy nikdo. Ležela mu u no

Zuzka pracovala v květinářství v jednom obchodním domě. Byla to hezká mladá slečna — jen rok nebo dva po dvacítce, kaštanově hnědé vlasy, zelenomodré oči a roztomilé pihy na tvářích. V tom věku se mohla chlubit krásnou a pevnou postavou, což také dělala. Čas od času sehnala focení a stála pak model

Vzbudila se a nevěděla, kde je. Nevěděla ani to, co se stalo. Nemohla si vzpomenout na nic. Netušila, co je za den. Vzpomínky byly jen útržky z deníku jejího života. Někdo ho vzal, roztrhal a do útržků foukl. Nemohla je poskládat zpátky. Jak dlouho nebyla v práci? Kdy dala naposledy nažrat rybám? Kd

Jmenuju se Dan a budu ti vyprávět o jednom z mých prvních BDSM zážitků. Než ale začnu, trochu se představím. Respektive představím moje tehdejší mladý já. Jak říkám, jsem Dan. Pocházím z rodiny, která je hodně bohatá a na ničem nešetří. Už v mládí jsem se naučil dávat povely. Moje první brigády byl

Vězeň č. 95-09-11-6675 Vedli ji podzemní chodbou. Každá druhá zářivka problikávala. Některá světla měla ještě původní kryty, v těch ležely desítky mrtvých much a můr. Cely podél chodby byly tiché, železné dveře zamčené. Vedli ji podzemní chodbou. Vojenské kanady rázně dupaly po podzemním asfaltu,

Ozval se zvuk, jako když se po kamenné zemi táhne železný řetěz. Už prve Martině některý z únosců nasadil obojek. Pak slyšela cvaknout karabinu. Celou dobu musela dřepět, ruce svázané za zády

Už ani nevěděla, kolik týdnů a měsíců uplynulo od smlouvy, kterou podepsala a která jí změnila život. Bylo to jedno. Neměla žádnou naději. Přijala svůj osud. Přijala roli otrokyně.

Martina byla atraktivní blondýnka s hezkým a hrdým obličejem a postavou jako přesýpací hodiny — pevná prsa, štíhlý pas, široké boky, krásné dlouhé nohy. Pracovala jako sekretářka v jedné nadnárodní společnosti se sídlem v Česku a chystala se žít jako pravá příslušnice vyšší střední třídy. Plánovala