[BDSM Povídka] Nemocnice na konci světa

Vzbudila se a nevěděla, kde je. Nevěděla ani to, co se stalo. Nemohla si vzpomenout na nic. Netušila, co je za den. Vzpomínky byly jen útržky z deníku jejího života. Někdo ho vzal, roztrhal a do útržků foukl. Nemohla je poskládat zpátky. Jak dlouho nebyla v práci? Kdy dala naposledy nažrat rybám? Kdy zalila kytky? Chybí vůbec někomu? Manžela neměla, děti taky ne, s rodiči ani sourozenci se nestýkala.

Cizí muž měl nasazenou kuklu, u pasu smotaný bič. Stál se založenýma rukama. Jeho bicepsy byly tak silné a velké, že by mohl drtit kámen v dlani. Nevěděla, kdo to je, ale neviděla ho poprvé. Nemohla si vzpomenout. Zdrogovali ji. A ne poprvé. Tak jak dlouho tu byla? Přicházela trochu víc k sobě. Konečně.

Ten velký byl její hlídač. Hlídal, aby neutekla. Už si vzpomínala. Říkali mu Rolf. A byli spolu v opuštěné nemocnici. Nevěděla, v jakém městě. Nebyli tu ale sami. Důležitý byl muž, kterému všichni říkali X. Ona mu musela říkat pane X.

Vzpomínky dostaly barvu. Už si vybavila, že musela přijmout nové jméno. Vybral ho pro ni X. Teď byla Anissa. Prý proto, že mu připomínala jeho oblíbenou francouzskou pornoherečku. Ostatní otrokyně dostaly taky nová jména. Nic nesmělo připomínat starý život. Ženy, které X věznil, měly novou identitu. Žádná práva ani svobody, jen život plný trestů, ponížení a vymývání mozku. Ano, to teď byla — sexuální otrokyně.

“Tak jdeme,” řekl Rolf z kukly. Přesně vysledoval, kdy přišla k sobě. Okamžitě na to nasadil  obojek a připnul vodítko. Naučtený instinkt vedl její ruce za záda. Rolf jí je spoutal v loktech a zápěstí, použil červený provaz. Odvedl ji do koupelny.

Sledoval celou dobu, jak se myje. Když se osušila, přikázal ji lehnout si na lavici. Pravou ruku ji červeným provazem přivázal k pravému kotníku, s končetinami vlevo udělal to samé. Ani nešpitla, odpor se zlomil dávno. Přesto dostala roubík. Rolf jí připnul i obojek s vodítkem. Obojek utáhl o poznání víc než prve. Byl to fakt velký chlap. Všude.

Pomalu natlačil tlustý a dlouhý penis hluboko do Anissy. “Teď ti přeskládám vnitřnosti, otrokyně.” Po těch slovech začal přirážet. Nejdřív pomalu, téměř něžně. Pak přidával a přidával. Po deseti minutách se leskl potem a musel si rozepnout zip kukly na ústech. Makal jako mašina, funěl slastí a blížícím se orgasmem. Jeho plné velké koule proti Anisse narážely takovou silou, jako by dostávala výprask. Rolfovo péro ji šukalo způsobem, že si skoro vydýchala všechen vzduch, oči protočené v sloup, sliny skrz roubík až na bradu a prsa.

Rolf Anissu držel celou dobu za vodítko. Její obličej dostal lehce fialový nádech — barva momentální slasti a přiškrcení. Druhou rukou ji držel za vlasy tak, aby dobře viděla, jak jeho obří péro pracuje a tvrdě šuká její kundičku. Když už Rolf po víc jak čtvrt hodině nemohl vydržet, vytáhl ho a vystříkal se Anisse na obličej a prsa. Chvíli oddechoval, ale pak se napřímil.

Věděla, že tohle není konec. Rozvázal jí pouta rukou a nohou. Za vlasy ji zvedl do sedu a pak jí přinutil si kleknout. Zvedl ji bradu a třikrát jí plivl do obličeje. Pak ji položil na zem tváří a prsama, zadek musela naopak vystrčit co nejvíc vzhůru. Věděla, že je už zase tvrdý a připravený.

Rolf si došel pro důtky. Několikrát Anissu šlehl přes zadek. Pak se za ní nastavil. Jednou nohou se zapřel k tvrdému přirážení, druhou položil Anisse na hlavu, aby ukázal její totální ponížení. Potom do ní zezadu vnikl a znovu ji dlouhé minuty tvrdě šukal. Důtky přitom čas od času dopadly na její zadek a záda.

Podruhé se udělal do ní. Nechal ji pak ležet na zemi v pozici, ve které ji ojel. Teprve až když dokouřil cigaretu, sundal jí roubík i obojek a poslal ji znovu do sprchy.

Když skončila, musela si obléct latexovou kombinézu a boty na vysokých jehlách. Znovu dostala do úst roubík a na krk obojek. Pak ji Rolf přivedl do kanceláře pana X.

“Trochu jsem ji použil,” přiznal se omluvně Rolf. Bylo to zvláštní. Rolf byl obří a div teď neprosil o odpuštění sice vysokého, ale skoro až vychrtlého chlapa, co byl mnohem starší a o poznání mnohem míň atraktivnější.

Ale X byl prostě pánem v celé nemocnici na kraji světa. Dříve tu byl ředitel a když se po uzavření celého zařízení zbláznil, odmítl odejít z funkce, celý komplex budov koupil a zřídil zde docela jiné zařízení.

Poslušní museli být všichni. “Za trest budeš dělat kliky a celou dobu sledovat mě a mou Anissu, neukázněný Rolfe,” řekl chladným hlasem X.

“Ano, pane X,” odpověděli Rolf i Anissa zároveň.

X se usmál. Pak si vzal od Rolfa vodítko a dovedl Anissu ke kříži ve tvaru písmene X. K němu Anissu připoutal. Pak ji dal napít koktejlu drog. Co následovalo po tom, viděl jen Rolf a X — to byl Rolfův trest.