Blog

„A teď to nejlepší,“ zašeptala mi Martina přímo do ucha a já ucítil její horký dech na gumovém povrchu masky. „Zapomeň na klasické klíčky, které bys mohl zkusit někde vyhledat nebo ukrást. Sem totiž patří magnetické zámky.“

Poté Marta stiskla ovladač a Markétina klec sjela k podlaze. Markéta, vnímajíc pohyb, začala ve vaku na tělo zoufale házet hlavou, ale roubík tlumil její protesty

Jeden z mužů v maskách si z vozíku, který vypadal jako pojízdný fetish eshop, vybral masivní anální kolík se závažím. Bez jediného slova přistoupil k Viktorovi.

Marta přistoupila k Alici a uvolnila jí postroj s roubíkem. Alice se pokusila nadechnout k výkřiku, ale Marta jí okamžitě přitiskla hlavu k Viktorovu rozkroku. „

Jeden z mužů v masce přistoupil blíž a prstem přejel po Alicině stehně. Cítila chlad jeho rukavice přes tenký latex. Marta mezitím přinesla vozík, na kterém byly vyskládány ty nejpokročilejší bdsm pomůcky.

Alice divoce zakroutila hlavou, v očích se jí objevily slzy, které stékaly po okrajích roubíku. Marta se jen chladně pousmála. „Potřebuješ lekci z poslušnosti, abys pochopila, že tvé tělo už nepatří tobě.“

Alice byla nejprve navlečena do těsného černého latexového catsuitu, který obepínal každou křivku jejího těla. Poté přišla na řadu klinik pouta.

Marta přistoupila ke Kláře a jedním pohybem uvolnila magnetický zámek na její kožené kukle. Když jí kuklu stáhla z obličeje, Klářiny oči byly rozšířené a neschopné zaostřit na světlo. Viktor k ní přistoupil blíž. Její rty se chvěly kolem silikonového roubíku, který jí stále vyplňoval ústa.

Na digitálním panelu se konečně objevilo číslo 50. Zvuk bzučáku, který následoval, byl pro Viktora tím vysvobozením, i když jeho tělo bylo v troskách. Mechanismus, který držel ocelovou klec ve výšce, hlasitě zarachotil a konstrukce pomalu sjela k betonové podlaze.

Viktor neměl na vybranou. Ústa měl volná, ale ruce a nohy mu svazovala pouta na zápěstí a kotníky. Musel začít lízat. Markéta, stále s roubíkem, vydávala jen přidušené zvuky.

Zřízenci Viktora zbavili oblečení a pomocí provazu ho začali připoutávat přímo ke Kláře. Provaz se zařezával do jejich těl a nutil je k těsnému, nevyhnutelnému kontaktu. Viktor cítil její chvění, její strach, který se mísil s jeho vlastním ponížením. „Začněte,“ nařídila Elena.

Zřízenci uvolnili pouta na lůžku a dotáhli Kláru k masivnímu gynekologickému křeslu uprostřed místnosti. Tady ji zafixovali v potupné pozici, s nohami vytaženými vysoko do kovových podpěr.

Než ji do vaku uzavřeli, Elena přistoupila k lůžku s chladným kovovým nástrojem v ruce. „Tohle ti pomůže zapomenout na to, že jsi kdy chtěla někam chodit, Markéto,“ zašeptala. Byl to anální hák s těžkým závažím a pojistným kroužkem.

Když ji donutili usednout do křesla, mechanické paže stroje se okamžitě pohnuly. Její nohy byly vyzdviženy vysoko do kovových podpěr, kde je klinik pouta a magnetické zámky znehybnily.

Markéta teď stála, s rukama v armbinderu, nohama v poutech a ústy zacpanými roubíkem, připoutaná ke zdi jako kus majetku.