[BDSM Povídka] Dominantní Manželka 17.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Ležel jsem na břiše, paralyzovaný únavou, a chladný kov pásu cudnosti, mi neustále připomínal, že moje mužství je plně v rukou mé ženy. Každý sval mě bolel po předchozím výprasku, kůže na stehnech a hýždích pálila a rozporka mezi mýma nohama nekompromisně držela mé dolní končetiny roztažené do stran. V té absolutní tmě, kterou mi způsobovala nasazená škraboška, se mi zostřil sluch. Slyšel jsem tiché cinkání zámečků a šustění kůže, jak Jana kousek ode mě rovnala své bdsm vybavení. Ten zvuk mě naplňoval směsí vzrušení a čisté hrůzy.

„Tak co, otroku? Myslíš, že pro dnešek už máš splněno?“ zašeptala Jana a já ucítil její horký dech na svém zátylku. Nemohl jsem odpovědět, protože roubík mi dokonale vyplňoval ústa a jakýkoliv pokus o slovo se změnil jen v ubohé tlumené zakňučení. Jana mě drsně chytila za vlasy a zaklonila mi hlavu. „Tvoje neposlušnost z celého víkendu si žádá delší lekci. A noc je ještě mladá.“

Cítil jsem, jak mi odemyká pouta na zápěstí, která mě doteď držela fixovaného k lavici. Na vteřinu jsem pocítil úlevu, když mi krev začala proudit do ztuhlých rukou, ale moje radost netrvala dlouho. Jana mi paže okamžitě zkroutila za záda. Hned vzápětí mi ruce pevně zafixoval armbinder. Lokty mi přitáhla tak blízko k sobě, až jsem bolestivě vyjekl do roubíku. Aby toho nebyl málo, popruhy kolem zápěstí zajistila visacím zámečkem. Klíč odložila na stůl.

Teď jsem byl naprosto bezbranný. Ruce znehybněné za zády, prsty sevřené v armbinderu a nohy uvězněné v bondage ponožkách. Jana mě chytila za obojek na krku a trhnutím mě přiměla slézt z lavice. Bez možnosti pomoci si rukama a s rozporkou mezi kotníky to byl nadlidský úkol. Musel jsem se šourat v předklonu, dělat jen drobné krůčky a neustále balancovat, abych neupadl na betonovou podlahu.

„Půjdeš pěkně ke kříži, tam s tebou budu mít míň práce,“ zavelela Jana a táhla mě za vodítko. Když jsme došli na místo, přitiskla mě zády k masivní konstrukci. Rychle přecvakla zámečky a moje nohy i s rozporkou uzamkla ke spodní části kříže. Pak vzala řetěz, který vedl od mého armbinderu za zády, a vytáhla ho k hornímu oku konstrukce. Moje tělo bylo dokonale napnuté a zafixované.

„Teď ti na chvíli vrátím zrak, abys viděl, co tě čeká,“ řekla Jana a strhla mi škrabošku z očí. Světlo sklepa mě na moment oslnilo, ale když se mi pohled vyjasnil, spatřil jsem svou ženu. Byla neuvěřitelně sexy, na sobě měla jen černý postroj na těle, který zvýrazňoval její křivky, a v ruce držela nástroj, ze kterého mi ztuhla krev v žilách. Byly to těžké, široké důtky.

Jana přistoupila blíž a začala mi koženými třásněmi důtek pomalu přejíždět po hrudi. Ten jemný, lechtivý dotek byl v šíleném kontrastu s tím, co mělo přijít. Zastavila se u mých prsou a já se podíval dolů. Moje bradavky byly stále červené a citlivé. Jana se zlomyslně usmála, sáhla do krabice a vytáhla ocelové svorky na bradavky. Bez varování je stiskla a připnula na moje prsa. Ostrá, pálivá bolest mnou projela jako elektrický proud a já se na kříži křečovitě prohnul.

„Kňuč si, jak chceš, otroku,“ promluvila Jana chladným hlasem. „Tohle je přesně to místo, kde máš být. Spoutaná, umlčená čubka.“

Odstoupila na dva kroky a vzduchem se ozvalo zlověstné zasvištění. První rána důtkami dopadla přesně na moje břicho. Bolest byla okamžitá a štiplavá. Než jsem stihl ten nápor rozdýchat, přišla další rána, tentokrát na stehna. Jana udržovala chladné, metodické tempo. Každý dopad kůže na mé tělo znamenal novou vlnu pálivého pekla. Moje tělo sebou s každým úderem škubalo, ale pevná pouta na kotníky a armbinder mě držely jako přibitého na místě.

Po dvaceti ranách Jana přestala. Moje kůže byla rudá, pokrytá šrámy a pot mi stékal po celém těle. Byl jsem naprosto vyčerpaný. Jana přišla blíž, pohladila mě po zbitém břiše a pak mi z úst konečně vyndala roubík.

„Děkuji, Paní...“ vyhrkl jsem okamžitě s hlubokým, namáhavým nádechem, protože jsem věděl, že jakékoliv zaváhání by znamenalo další trest.

„Byl jsi statečný, otroku,“ zašeptala Jana a políbila mě na rty. Její blízkost a vůně kůže mě i přes tu veškerou bolest neuvěřitelně vzrušovaly. Můj penis se v ocelové kleci pásu cudnosti marně pokoušel o erekci, což způsobovalo jen další nepříjemný tlak v rozkroku. „Ale noc ještě nekončí. Teď tě čeká zasloužený odpočinek v jiné poloze.“

Než jsem stihl cokoli namítnout, Jana mi do úst vložila nový, podstatně větší nafukovací roubík a zajistila ho popruhy za hlavou. Okamžitě mi zaplnil celá ústa, takže jsem nemohl ani pohnout jazykem. Potom mi na oči opět padla neprůhledná škrabošku a já se ocitl v absolutní tmě.

Slyšel jsem, jak Jana odemyká zámky na kříži. Moje ztuhlé tělo se sesunulo k zemi, ale Jana mě nenechala ležet. Chytila mě za obojek a donutila mě po kolenou odlézt k rohu sklepa, kde stála ocelová klec. Odemkla mříže a hrubě mě natlačila dovnitř.

Cítil jsem pod sebou jen tenkou matraci. Nemohl jsem se pohnout, ruce v armbinderu mě pálily v ramenou a nohy s rozporkou mi nedovolovaly zaujmout pohodlnou polohu.

„Hezky tu přemýšlej o své poslušnosti, otroku. Uvidíme se ráno,“ řekla Jana, její podpatky zaklapaly směrem ke schodům a vzápětí cvakl spínač světla. Sklep se ponořil do ticha a mě obklopila jen tma a vědomí, že zítra mě čeká další dlouhý den pod nadvládou mé dokonalé, dominantní manželky.