[BDSM Povídka] Tajná společnost CLINIC 9.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Na digitálním panelu se konečně objevilo číslo 50. Zvuk bzučáku, který následoval, byl pro Viktora tím vysvobozením, i když jeho tělo bylo v troskách. Mechanismus, který držel ocelovou klec ve výšce, hlasitě zarachotil a konstrukce pomalu sjela k betonové podlaze.

Elena, stále s tím stejným ledovým klidem, přistoupila k mřížím. „Kvóta splněna, Subjekte 09. Tvá vytrvalost je obdivuhodná, i když tvá technika v posledních deseti cyklech značně pokulhávala,“ pronesla a pokynula Martě. Ta okamžitě přistoupila s magnetickým klíčem v ruce. Nejdříve uvolnila magnetický zámek na spojovacím řemenu, který nutil Markétu držet Viktorovo péro v jejích ústech. Markéta se s dušeným vzlykem svalila na bok, její obličej byl rudý a pokrytý potem.

Poté přišla na řadu pouta na zápěstí, která spojovala jejich ruce. Jakmile magnetický zámek cvakl a jejich končetiny se oddělily, Viktor pocítil příval krve do svých mrtvých dlaní, což mu způsobilo téměř nesnesitelnou bolest. Pokusil se pohnout, ale jeho nohy byly stále uvězněny. Marta zkušeně odemkla klinik pouta na jeho kotnících. Viktor vypadl z klece jako kus masa na porážku.

„Subjekt 10 vykazuje známky úplné regrese. Je čas na její přesun do stálého skladu,“ poznamenala Elena, zatímco si do tabletu dělala poznámky. Markéta tam jen ležela, nahá a zlomená, její oči upřené do prázdna. Už neprosila. Byla jako vybitá baterie, kterou Clinic použila a teď ji odkládá na později. Marta jí znovu nasadila černý silikonový roubík, aby zajistila ticho během transportu.

Dva zřízenci popadli Markétu a bez jediného slova ji odtáhli pryč. Viktor chtěl něco říct, chtěl vykřiknout její jméno, ale z hrdla se mu vydral jen chraplavý zvuk. Elena se k němu sklonila a špičkou boty mu nadzvedla bradu. „Neplýtvej dechem, Viktore. Čeká tě další úkol. Subjekt 11 se ukazuje být... nečekaně odolným. Musíš jít do křídla B a dokončit to, co jsme začali.“

Viktor cítil, jak se mu v mysli opět spouští ten cizí program. Bolest v jeho svalech ustoupila do pozadí a byla nahrazena mechanickou nutností poslechnout. „Rozumím,“ zašeptal.

Dostal pár minut na to, aby se omyl studenou vodou v nerezovém sprchovém koutě, a pak mu Marta podala jeho pracovní oblek. Působil teď nepatřičně – jako maska normálnosti, kterou si nasazuje dravec, než vyrazí na lov. Když procházel chodbami sanatoria, cítil se jako duch.

Vstoupil do místnosti „Zpracování“, kde v pološeru stále čekala Klára. Byla přesně v té pozici, v jaké ji nechal – fixovaná v gynekologickém křesle, nohy vysoko v podpěrách, hlavu nehybnou díky masivnímu obojku. Její kožená kukla tlumila zvuky jejího dýchání, které bylo nyní rychlé a mělké.

„Je stále v šoku,“ ozvala se Marta, která se objevila za ním. „Ale její podvědomí začíná spolupracovat. Abychom urychlili proces, použijeme speciální bdsm pomůcky na zakázku, které nám dodal náš exkluzivní partner. Clinic není jen o hrubé síle, je o dokonalé stimulaci.“

Marta otevřela skleněnou vitrínu, která vypadala jako ten nejluxusnější bdsm eshop, jaký si lze představit. Vyndala odtud sadu jemných, ale pevných řetízků a sadu senzorických sond. „Tady,“ podala Viktorovi těžký kožený řemen. „Tímto ji budeš motivovat. Kdykoliv její tep klesne pod hranici, kterou určí systém, dostaneš signál. Tvým úkolem je udržet ji na hraně mezi bolestí a naprostým vyčerpáním.“

Viktor přistoupil ke Kláře. Cítil sálající teplo z jejího těla. Natáhl ruku a konečky prstů přejel po kůži na jejím stehně. Klára sebou trhla, její svaly se okamžitě napnuly.

„Viktore... jsi to ty?“ ozvalo se tlumené zamumlání skrze roubík.

„Subjekt 09 je tady,“ odpověděl mechanicky. „A tvá integrace musí pokračovat. Neměj strach. Clinic tě miluje. Clinic tě naučí, jak být užitečná.“

Vzal do ruky první sondu a začal ji připevňovat k jejímu tělu. Každý pohyb byl přesný, vedený neviditelnou rukou systému. Klára začala zoufale házet hlavou, jak jen jí to obojek a krátký řetěz dovolovaly. Její protesty však byly jen šumem v pozadí.

„Dobře,“ pochválila ho Elena, která sledovala monitory. Viktor sledoval, jak se Klářino tělo začíná nekontrolovaně chvět.

Když se Klára po dlouhých minutách konečně zklidnila, Viktor pocítil podivné zadostiučinění. Už v ní neviděl tu plachou studentku. Viděl v ní Subjekt 11, dokonale vybroušený nástroj, který bude brzy sloužit Clinic stejně jako on.

„Příští fáze bude vyžadovat tvou plnou pozornost,“ řekla Elena a podala mu novou bílou složku. „Subjekt 12. Je to někdo, koho velmi dobře znáš. Je čas ji ujistit, že jsi v nejlepších rukou... a pozvat ji na prohlídku.“

Viktor vzal složku. Jeho prsty se ani nezachvěly. Na tváři se mu opět objevil ten cizí, klidný úsměv. Clinic byla jeho rodinou. Clinic byla jeho vesmírem.

„Udělám to,“ řekl pevně. „Clinic ví všechno. A já udělám vše pro Clinic.“

Venku za zdmi sanatoria začínalo pršet, ale uvnitř křídla B vládlo dokonalé, sterilní bezpečí, kde lidská vůle byla jen proměnnou v rovnici naprostého odevzdání.