[BDSM Povídka] Tajná společnost CLINIC 7.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Viktor stál u monitoru a sledoval tlukot Klářina srdce. Cítil se jako pozorovatel cizího života, dokud se k němu Elena neotočila s podivným zábleskem v očích. „Skvělá práce, Subjekte 09. Ale pro úplnou integraci Subjektu 11 potřebujeme hlubší úroveň zlomení. A ty nám s tím pomůžeš osobně. Svou roli lovce jsi skončil, teď se staneš nástrojem.“

Než Viktor stihl zareagovat, dva zřízenci, kteří dříve drželi Kláru, přistoupili k němu. Jeden ho chytil pod krkem a druhý mu zkušeným pohybem zkroutil ruce za záda. „Co to... Smaragd! Smaragd!“ vyhrkl Viktor, ale Elena se jen uchechtla. „Už jsme si řekli, že to slovo nefunguje, Viktore. Dnes testujeme poslušnost.“

Marta k němu přistoupila a z podnosu, který vypadal jako katalog pro nejluxusnější fetish eshop, vytáhla černý kožený armbinder. Viktor se snažil vzpírat, ale zřízenci ho přitiskli ke stěně. Armbinder mu znehybnil paže v bolestivém sevření za zády, přesně jako dříve Markétě a Kláře. Na kotníky mu okamžitě zacvakli klinik pouta a magnetické zámky se s kovovým zvukem uzamkly.

Zatímco Viktor lapal po dechu, Elena mu kolem krku upevnila masivní obojek. „Teď vás propojíme,“ pronesla Marta a vzala krátký, pevný řetěz. Jeden konec karabiny zacvakla do Viktorova obojku a druhý do oka na Klářině křesle. Viktor byl přitažen těsně k ní. Klára, stále uvězněná v kožené kukle a s ústy zacpanými roubíkem, cítila jeho přítomnost a začala se v křesle zoufale házet.

„Subjekte 09, tvým úkolem je teď uspokojit potřeby Clinic skrze Subjekt 11. Pokud se nebudeš snažit, použijeme motivační prvky,“ řekla Elena a pokynula Martě, která si do ruky připravila provaz.

Zřízenci Viktora zbavili oblečení a pomocí provazu ho začali připoutávat přímo ke Kláře. Provaz se zařezával do jejich těl a nutil je k těsnému, nevyhnutelnému kontaktu. Viktor cítil její chvění, její strach, který se mísil s jeho vlastním ponížením. „Začněte,“ nařídila Elena.

Viktor, omezen v pohybu armbinderem a řetězem u krku, musel proti své vůli i proti vůli Kláry začít vykonávat mechanický akt, který Elena označila za „rituál odevzdání“. Každý jeho pohyb byl sledován. Klářino kňučení do roubíku se mísilo s Viktorovým těžkým dechem.

Marta procházela kolem nich a kontrolovala, zda je bdsm vybavení stále pevně na svém místě. „Magnetické zámky drží,“ hlásila suše.

Když bylo po všem, Elena přistoupila k oběma subjektům. „Toto je pravá tvář Clinic. Neexistuje soucit, jen funkce. Subjekte 09, dnes jsi překročil hranici, ze které není návratu. A ty, Subjekte 11, jsi právě ztratila poslední iluzi o lidskosti.“

Zřízenci Viktora odepnuli, ale nechali ho v armbinderu a poutech klečet na zemi u Klářiných nohou. „Odveďte 09 do jeho cely. Subjekt 11 nechte v křesle,“ uzavřela Elena a zhasla světla.

V místnosti zůstal jen zvuk pípajících monitorů a tiché, zlomené vzlykání, které se dralo skrze Klářin roubík v naprosté tmě.