[BDSM Povídka] Tajná společnost CLINIC 16.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Zatímco se showroom s Viktorem a Alicí ponořil do tísnivého ticha, hluboko v útrobách křídla B, v sekci „Skladování a údržba“, se probouzela další část soukolí společnosti Clinic. Markéta, Subjekt 10, a Klára, Subjekt 11, zde nebyly jen vězni; byly živým inventářem, který musel být neustále udržován ve stavu naprosté pohotovosti a zlomené vůle.

Markéta visela ve své ocelové kleci dva metry nad podlahou. Její tělo bylo stále uvězněno v lesklém černém vaku, který obepínal její obrysy jako druhá kůže. Z vaku vyčnívala jen její hlava s pevně utaženým silikonovým roubíkem a prameny rozcuchaných vlasů. Klinik pouta na jejích kotnících, spojená řetězem skrze otvory ve vaku k mřížím, jí nedovolovala ani ten nejmenší pohyb. Každý magnetický zámek byl napojen na centrální pult, který monitoroval její tep.

Pod ní, byla na masivním gynekologickém křesle fixována Klára. Její integrace pokročila; už se nepokoušela bojovat s neúprosným sevřením kovu. Její nohy byly vytaženy vysoko do podpěr, kde je klinik pouta držela v potupné, široce rozevřené pozici. Hlavu měla zakloněnou dozadu, přitaženou k horní hraně křesla masivním koženým obojkem. Tma v její kožené kukle byla absolutní, přerušovaná jen občasným zábleskem červeného světla z kontrolky na stěně.

Dveře se s tichým zasyčením otevřely a do místnosti vstoupila Marta. Vezla vozík s vybavením, které vypadalo jako fetish eshop. „Kontrola stavu subjektů,“ pronesla do interkomu ledovým hlasem.

Nejprve přistoupila ke Kláře. Marta uvolnila magnetický zámek na jejím obojku, ale jen proto, aby jí hlavu přitáhla ještě těsněji k úchytu. Klára pod jejím dotekem jen slabě zachroptěla do roubíku. Marta pak z vozíku vytáhla speciální leštidlo na latex. „Subjekt 11 vykazuje pokles estetické kvality,“ poznamenala a začala metodicky potírat Klářin černý catsuit, dokud se v ostrém světle zářivek nezačal zrcadlit okolní prostor.

Poté Marta stiskla ovladač a Markétina klec sjela k podlaze. Markéta, vnímajíc pohyb, začala ve vaku na tělo zoufale házet hlavou, ale roubík tlumil její protesty na pouhé rytmické sípání. Marta rozepnula zip vaku, aby zkontrolovala biometrické senzory na jejím těle.

„Jste ideální pár, 10 a 11,“ zašeptala Marta mezi obě dívky. „Zítra se k vám připojí Subjekt 12. Showroom potřebuje nové složení pro skupinovou prezentaci.“

Aby pojistila jejich nehybnost pro zbytek noci, Marta vytáhla z vozíku další bdsm pomůcky na zakázku. Kláře na zápěstí přidala klinik pouta, která propojila s rámem křesla. Každý další magnetický zámek, který v místnosti cvakl, znamenal větší míru bezmoci. Markétě pak Marta utáhla řetěz vedoucí od jejího obojku k mříži klece tak těsně, že dívka musela držet bradu v nepřirozené, vzpřímené poloze.

„Clinic nevyžaduje jen vaši poslušnost,“ pokračovala Marta, zatímco připravovala vibrační sondy pro noční stimulaci, „Clinic vyžaduje vaši naprostou transformaci v objekty. Za pár dní už si nebudete pamatovat, jaké to je mít vlastní jméno nebo vůli.“

Než Marta odešla, zhasla hlavní světla. V místnosti zůstal jen zvuk pípajících monitorů a tiché, zlomené vzlykání obou dívek, které se dralo skrze jejich roubíky do naprosté tmy. Obě věděly, že zítřek nepřinese úlevu, ale jen další fázi jejich nekonečného ponížení v režii společnosti Clinic.

Markéta v kleci a Klára v křesle tam zůstaly čekajíc na to, až je systém znovu aktivuje pro své zvrácené účely. Program běžel dál a Clinic, jako nenasytný stroj, už připravovala prostor pro další subjekty, které Viktor brzy přivede do jejich tichého pekla.