Večer před velkým dnem D nemohl Petr usnout. Byl velmi natěšený na svoji Paní, ale zároveň cítil i silnou nervozitu. Nepatřil mezi extroverty, byl uzavřený typ člověka. Nikomu ani ze svých přátel se nesvěřil s tím, že se duší cítí býti otrokem, subíkem a že miluje posluhovat dominantní Madam. Nikdo netušil, že pod tím kvádrem, bílou košilí, pečlivě naleštěnými botami, se skrývá služebník a fetišista cigaret. On byl vlastně Petříček živý popelníček. Moc si užíval, když mohl vdechovat cigaretový kouř. Inhaloval ho jako kyslíkovou terapii v lázních. A nejen to..
Ráno jel obřadně Petr do trafiky, kde zakoupil celý karton jeho oblíbených cigaret. Co bylo zvláštní, že on sám kuřák nebyl. Nasednul do auta a uháněl co nejrychleji do mučírny, kde ho čekala jeho Madam a její komtesa. Měl před sebou dlouhou cestu a neponechal rozhodně nic náhodě. Ráno si vyžehlil oblek, celý se vypucoval řádně ve sprše. Oholil se a navoněl. Chtěl být pro Madam co nejlepší služebník a nechtěl si uříznout ostudu také před komtesou. Vypadal jako před předáváním Oscarů. Madam ho také přivítala s nadšením - no tedy, ovšem, dnes vypadáš velice dobře Petře, jen vítej u nás a pozdrav se s námi, tak jak se sluší a patří.
Petr pokleknul a políbil jemně špičky bot Madam, i komtese. Obtisknul své rty na kožené špičky bot a při myšlence, že už je zase v mučírně a že nastala ta jeho chvíle, se mu začala hnát krev do poklopce a bylo tam těsno.
Madam si toho všimla a vyjekla - ale ale, co pak to tady máme. Mrkla spiklenecky na komtesu a ta neváhala a stiskla v ruce Petrovu bouli. Ohh, no to je tedy výbavička. Koukej se rychle svléknout a připrav se do otrocké pozice, tak jak jsi naučený služebníku.
Petr ze sebe strhal svršky a nahý se postavil do pozoru. Ruce měl natažené a držel v nich karton cigaret. Hlava byla sklopená a jeho zraky se upíraly k zemi. Péro mu stálo ovšem až k prasknutí. Byl moc nadržený a více než týden chudáček nestříkal. Péro mu cukalo, až se z toho celý třásl. Stehna se mu třásla a měl husí kůži. V tom se mu začala komtesa nahlas smát do obličeje. Věděla totiž moc dobře, jak je Petr nadržený.
Dívej se komtese přímo do očí Popelníčku. Petr zdvihnul hlavu a komtesa rozbalila krabičku cigaret. Madam jí se smíchem připálila a komtesa začala tahat do plic jedovaté cigaretové zplodiny. Natahovala je zhluboka do plic a užívala si příval nikotinu. Pak vyfoukla jedovatý kouř Petrovi do obličeje. Ten byl v opojení vůně a mohl nasávat a inhalovat. Tento proces se celý opakoval, dokud nebyla komtesy cigareta vykouřená. Otázkou je, kam asi komtesa sypala popel ? Samozřejmě, že do dlaní pana Popelníčka. Ten popel se taky nesměl vysypat a Petr k němu pak čichal. Až na povolení Madam ho pak směl vysypat do opravdového popelníku. Druhá otázka je - kam pak komtesa típla nedopalek u cigarety ?
Petr si na rozkaz Madam musel lehnout na břicho, Madam měla pro tyto účely speciální trestnou lavici. Popelníka Petra tak na lavici pevně svázala, aby se ani nehnul. Chodidla měl hezky přichystané a obnažené a komtesa mu o ně pak típala nedopalek. To už bylo o něco bolestivější, ale Petr to vydržel. Byla to jeho odměna. Pálilo to jen krátce. Uprostřed té
lavice byl otvor a ne náhodou. Jak tak Petr ležel na břiše, tak právě v tom otvoru měl vložený penis, který visel hezky dolů. Byl stále ztopořený a bylo těžší ho vložit do otvoru, jenže nešlo jinak. Madam si oblékla své oblíbené
latexové rukavice a začala tvrdý penis mačkat. Mačkala ho s různou intenzitou. Petr musel počítat nahlas od jedné do deseti. Desítka byla nejsilnějším stiskem, kdy už Petr docela úpěl. Madam ale velice dobře znala jeho hranici bolesti.....
Pokračování příště.