[BDSM Povídka] Subinka Nela 7. část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Sprchovala se dlouho. Měla pocit, že ze sebe smývá všechnu špínu, co na ni zanechali její majitelé. Když potom koupelnu opustila, měla pocit, že jí patří svět — nebo alespoň jeho část — a že jí narostla křídla. Šla se podívat na Majka a to s takovou energií a radostí, že schody brala po dvou.

Majk procitnul a vůbec se mu nelíbilo, v jaké byl situaci. Nevrle prskal do roubíku, celý sebou na podlaze mlel a kopal svázanýma nohama. Oproti včerejšku dost podstatný rozdíl.

Nela si pohled na bezmocného Majka užívala. “Radši šetři síly, ty chcípáku,” vysmála se mu, “nebo zase odpadneš.” S radostí ho nakopla do hýždě. “A já tě zachraňovat rozhodně nebudu,” řekla jako když pán mluví k otrokovi. “Naopak — můžeš se těšit, ty hajzle!” okřikla ho a znovu ho nakopla. Majk zaskučel a zlomeně nechal všech pohybů.

Na hrátky s Majkem bylo času dost — teď mělo prvenství jiné počínání. Nela si oblékla latexový obleček, a to úplně kompletní. Dokonce si nasadila roubík. Takto vešla do stáje za ostatními otrokyněmi.

Dávala si pozor, aby nic neprozradila. Šla s předstíranou odevzdaností a modřiny na stehnech všem otrokyním ve stáji napovídaly, že Nela dostala od Majka pořádný výprask. Nemohly mít ponětí, nakolik se situace na ranči změnila… Snad jen to, že neměla spoustané ruce a ani nijak omezený pohyb nohou, mohl vzbudit otázky. Ale roubíky nedovolily žádné takové případné otázce uniknout ven.

Nela došla až před Alex. Odepnula karabinu z jejího obojku a posunkem hlavy jí naznačila, ať ji následuje. Alex šla okamžitě s ní. Otrokyně byly zvyklé, že i jedna vůči druhé musely vykonávat Majkovi rozkazy. A tak odešla Nela v doprovodu bývalé učitelky Alex ze stáje ven.

V latexových uniformách a botech na podpatku vešly do hlavní místnosti ranče. Tam si Nela sundala roubík a mile se na Alex usmála. Alex stála nehnutě, celá ztuhlá, pohled upřený na Majka, který měl oči dokořán strachy.

“Tak, moje milá,” řekla Nela sladce, “asi si sundáme tyhle latexové úbory, co ty na to?”

Alex se nezmohla na vůbec žádnou reakci. Její překvapení bylo tak silné, že ji úplně ochromilo.

Nela ji sundala z rukou pouta a potom odemkla i volnější řetěz, kterým měla Alex obepnuté kotníky. Mezi kotníky byl řetěz, který dovoloval chůzi, ale znemožňoval běh. Teď spadl a zazvonil o podlahu. Nakonec Nela vysvobodila Alex z roubíku a něžně ji políbila na tvář. “No, tak, moje milá,” zašeptala Alex do ucha, “jsme volné.” Nela pak podstoupila. “Jsme volné a ranč je náš!” prohlásila nahlas a s úsměvem od ucha k uchu.

“To… to je nějaká past…” koktala opatrně Alex. “Pane Majku, já bych —”

Nela ji skočila do řeči. “To už není žádný pán! Pes je to, koukej!” vykřikla. Pak přešla k Majkovi a kopla ho do lýtka a pak do stehna. “Štěkej!”

A Majk štěkal.

Sice do roubíku, ale štěkal.

Pokračování příště