[BDSM Povídka] Subinka Martina 8. část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Filip Martinu odvedl jako domestikované zvíře. Vedl ji na vodítku, za obojek, a zastavil před kusem nábytku, který nápadně připomínal kozu, jaká bývá ve vybavení školní tělocvičny.

Její pán nepoužil jediné slovo, pouze učinil gesto bičíkem, kterým dal Martině jasně najevo, kde je její místo. Ona samozřejmě okamžitě poslechla a položila se břichem na rudou kůži kozy. Filip jí spoutal ruce provazem, pod kozou. Potom Martině ohnul nohy v kolenou a kolem kotníků utáhl smyčky. Provaz pak připevnil ke kovovému oku obojku, což Martinu nutilo držet bradu vysoko.

Martina měla v koutcích očí slzy. Tahle poloha byla neskutečně nepohodlná a každá další sekunda v ní bolela. Neměla tušení, jak dlouho ji takhle nechal, ale každá vteřina se zdála být dlouhá jako minuta. Snažila se neukázat slabost, ale co chvíli ji uniklo zasténání, které tlumil roubík.

Když se otevřely dveře, aspoň na malou chvíli zapomněla, jak ji bolí svaly. Zírala s údivem na Filipovi společníky, se kterými ji ten hajzl unesl. Oba nesli stativ a kameru, každý svou.

“Jsme připraveni,” konstatoval Filip a Martina by se klidně vsadila - i když ho neviděla -, že se usmíval jako drzý, arogantní hajzl.

Uslyšela jeho chůzi, pomalou a jistou. V ruce držel telefon a jeho kamera už taky běžela. Filipovi společníci zatím stáli u velkých, profesionálních kamer a scénu natáčeli z jejich úhlů pohledu.

“Co to tu máme?” ptal se Filip posměšně a přibližoval záběr na obličej zoufalé Martiny. Slzy bolesti už nemohla zadržet a ty tak zanechávaly černou stopu rozmazaného make-upu na tvářích a až k roubíku. “No co to tu je za blbou štětku, co?” řekl náhle Filip mnohem přísněji a chytil Martinu hrubě za vlasy. Prskl jí do obličeje a vysmál se jí. “Ty huso z kanceláře, tohle jsi ještě nazažila!”

Přešel ke stolu, kde leželo několik bdsm pomůcek a vybral elektrický obušek. Vrátil se a okamžitě a bez varování jím dal Martině ránu do jednoho a potom do druhého ramene. Martina se neubránila výkřiku, ale roubík všechen hlasový projev bolesti opět utlumil.

“Seš naivní štětka!”

Výprask.

“Neposlušná čubka, co mi chce skočit na péro!”

Další výprask.

“Chceš prosit o ošukání!”

Elektrický obušek opět vyslal elektrizující energii proti do bondáže svázanému těle Martiny.

Martina nemohla nic. Po každé té urážlivé větě jen zamumlala svůj souhlas do roubíku. Byla to pravda. Byla jejich. Jejich čubka a jejich štětka. Chtěla je v sobě a Filipa nejvíc - klidně by o to žadonila, tak zoufalá, nadržená a ponížená už byla, že neměla problém vše tohle snést a odkývat.

Když byl Filip spokojený s tím, kolik nadávek a ponížení Martině způsobil, konečně za ní přešel, stáhl si kalhoty ke kolenům, a jeho výstavní a jako tyč tvrdý penis do ní zezadu vrazil až po koule. Tohle byl jeho styl. Když se rozhodl něco udělat, klidně to udělal bez zbytečných řečí a průtahů. Prostě si dělal, co chtěl.

Martině se protočily oči v sloup a na záběrech profi kamer byla v tu chvíli vidět pouze bělma. Filip jí začal šukat tak tvrdě, hluboko a bez varování, že Martina nevěděla, čí je. Okamžitě se začal blížit orgasmus, ale zároveň vnímala nepohodlí a bolest. Uvnitř hlavy šíleka ze souhry bolesti a slasti.

Pokračování příště