[BDSM Povídka] Pozor, co si přeješ k Vánocům 4.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Bylo dopoledne 23. prosince a já už teď dostal svůj vánoční dárek. Přítelkyně se rozhodla, že skončím spoutaný a v její moci tak, jak jsem si to přál, jenže na rozdíl od toho, o čem jsem s ní mluvil, ona se rozhodla, že to bude mnohem větší hra. Jak jsem měl již brzy zjistit, potom, co jsem jí ukázal kvalitní bdsm eshop a v něm můj nákupní košík, nakoupila bdsm pomůcky na zakázku. Ráno jsme vyrazili. Pohled na kufr jejího auta, který byl plný krabic s nálepkami „sexshop bdsm“ byl dechberoucí. Krabice byly různé velikosti, ale všechny slibovaly to samé: stane se ze mě teď na několik dní spoutaný otrok mojí přítelkyně.

Nasedl jsem na místo spolujezdce a vyrazili jsme. „Kam jedeme?“ zkusil jsem naposledy vyzvědět. „Někam, kde nás nikdo nenajde. Na místo, kde můžeš být otrok. A to je všechno, co potřebuješ vědět,“ usmála se a mě došlo, že víc mi neřekne.

Cesta trvala nekonečné tři hodiny. Postupně jsme opustili dálnici a vjeli na úzké lesní cesty, které byly čím dál tím víc zapadané sněhem. Auto se prodíralo mezi hustými smrky. Už po cestě jsem pochopil, proč si vybrala tak odlehlé místo. Tady totiž nebyla žádná šance, že by nás někdo vyrušil. Žádný signál, nikdo se nám nedovolá, žádné okolní domy, nikdo nebude otavovat. Jen my a les.

Nakonec jsme zastavili před starou nenápadnou, ale zachovalou dřevěnou chatou uprostřed lesa. Vypadalo to jako z pohádky. Jak se mělo za chvíli ukázat, jako z dost zvrhlé pohádky. Z komína chalupy se kouřilo.

„Vítej na naší vánoční dovolené, lásko,“ řekla a vystoupila z auta. Vzduch byl ostrý, čistý, plný vůně jehličí. „Co teď?“ zeptal jsem se s bušícím srdcem. „Teď začne to, co jsi ode mě chtěl,“ řekla tichým, ale pevným hlasem, který mi nahnal husí kůži. Vyndala z bočních dveří malý, černý, kožený předmět. Byl to tlustý kožený obojek. „Než tam půjdeme, nasadíš si tohle a já ti ten obojek na krku zamknu visacím zámkem. Svoboda končí otroku,“ řekla a podala mi obojek. Poslechl jsem bez jediného slova. Nasadil jsem si ho na krk. Kůže byla chladná a voněla novotou. Obojek měl přezku s očkem na zamčení. Jakmile jsem ho dotáhl, přesvědčila se prstem, že je obojek dost volný a neškrtí a vytáhla visací zámeček, zacvakla ho do obojku a řekla: „Teď jsi můj, otroku. Počkej hezky tady.“

Byl jsem dost vzrušený. Ona rychle došla k chatě a zadala kód do krabičky na dveřích. Ta se otevřela a vydala jí klíče od chatky. Odemkla hlavní dveře, nakoukla dovnitř, pak vyšla ven a celou chatu obešla. Když se vrátila, řekla poznání přísnějším hlasem: „Teď půjdeš dozadu. Tam najdeš dveře, které vedou do sklepa. Postupně nanosíš všechny ty bedny z kufru dolů. Ani jedna nesmí být otevřená. Budeš mě odteď poslouchat a řídit se mými pokyny. Jsi tu jen na to, abys mi sloužil.“

Beze slova jsem došel ke kufru. Bedny byly nečekaně těžké. Věděl jsem, že musí obsahovat víc, než jen svorky na bradavky a pouta na zápěstí. Představa, že každá ta krabice je plná vybavení, jako je svěrací kazajka, armbinder nebo dokonce nějaká velká lavice či koza, které tam budu muset nanosit, mě vzrušovala. Chodba do sklepa byla vlhká a voněla hlínou. Sklep byl velký a poměrně tmavý. Vybetonovaná místnost, která měla ve stropě, zdech i podlaze kovová oka. Po chvíli stěhování jsem se zapotil. Když byla poslední bedna na místě, přítelkyně přišla za mnou a řekla: „Tak je šikovný. Teď jdi do rohu. Tam co je to kovové oko ve zdi.“ Šel jsem tam bez jediného slova. „Dej obě ruce za záda,“ řekla a já okamžitě poslechl. Cítil jsem, jak mi na ruce nasazuje něco z chladné kůže a pak se ozvalo tiché cvaknutí. Opřela se o mě, její teplý dech jsem cítil na uchu a řekla: „Vítej ve tvé vánoční kobce, lásko. Od této chvíle jsi jen můj spoutaný otrok. A teď se poslušně dívej, jak tvá Paní vybaluje dárky, které sis přál. Dárky, které tě promění ve spoutanou hračku.“