[BDSM Povídka] Pozor, co si přeješ k Vánocům 3.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Prosinec ubíhal neuvěřitelně rychle. Pod stromeček jsem měl tak trochu přislíbeno, že si ze mě moje holka udělá spoutaného subíka. Padlo to vlastně jen jednou a od té doby se už o tom nezmínila. Každý den jen dál živil moje představy. Byl jsem jako malé dítě, které čeká na 24. prosince, jen s tím rozdílem, že v mém případě to čekání bylo protkané vzrušující nejistotou a palčivou touhou. Občas jsem projel můj nákupní košík na eshopu, kde jsem měl předvybrané bdsm vybavení, které by se mi líbilo vyzkoušet.

S přítelkyní jsme sice nemluvili ani o pomůckách z eshopu, ani o tom co se mnou ve vánočním volnu provede, ale všude jsem viděl jen to, jak se nebudu moct ani hnout. Když jsme se dívali na film, představoval jsem si, jak by vypadalo, kdybych vedle ní seděl spoutaný na a ona se na mě dívala. Když jsme šli kolem obchodu se železářským zbožím, moje oči neomylně sklouzly k řemenům a řetězům. Nemohl jsem přestat myslet na bondage a na to, co se asi stane na Štědrý den.

Zhruba týden před Vánoci, se přítelkyně vrátila domů s tajemným úsměvem. Položila klíče na stůl a místo aby se hned pustila do večeře, chvíli jen tak stála a dívala se na mě. „Děje se něco?“ zeptal jsem se. „Mám pro tebe Vánoční dárek,“ řekla a v očích jí tančily ty škodolibé jiskřičky, které jsem už znal. Zamrazilo mě v zádech. „A nebude to tady. Myslím, že na tvé přání potřebujeme víc soukromí a taky... víc prostoru. Takže jsem nám mezi svátky zařídila soukromé ubytování přes Airbnb. Nebudu ti říkat, kde, to nemusíš vědět.“

V té chvíli mi spadla čelist. Pronajaté ubytování? „Máš pár dní na to, aby sis zabalil... ber jen to nejnutnější. Nějaké oblečení, hygienické potřeby. Všechno ostatní, na co se těšíš, mám už zařízené. Odjedeme 23. dopoledne a vrátíme se až na Nový rok,“ řekla.

Zmohl jsem se jen na tiché „Cože?“. Představa, že budu ponechán napospas její vůli v cizím prostředí, a ani nevím co mě čeká, jen je mi jasné, že to nejspíš bude obojek a pouta, mě doslova ochromila. Přítelkyně si toho pochopitelně všimla, usmála se, lehce mě políbila a zašeptala mi do ucha: „Už to začíná, lásko. Teď už je to v mých rukou. A slibuju ti, že budeš bezmocný a bude to dlouhé, přesně jak si přeješ.“

Celý týden jsem nemyslel na nic jiného. Kam to asi jedeme a co mě tam bude čekat? Klec? Kříž? A co budu mít na sobě já? Pouta na zápěstí, kotnících, provazy, řetězy, roubík, svorky na bradavky? Každá krabička, kterou přinesla domů se stala předmětem mých divokých spekulací. Balíčků chodilo docela dost, ani se je přede mnou nesnažila utajit, jen jsem nevěděl, kam je potom dává. A samozřejmě mi vrtalo hlavou, co v nich je.

Těsně před odjezdem, když jsem bral svojí sbalenou tašku, mě zastavila. „Tašku nech tady, lásko. Nic nebudeš potřebovat. Vezmi radši tu mojí,“ řekla. Dost mě to překvapilo, ale poslechl jsem. Svojí tašku jsem položil a vzal tu její. Sešli jsme dolů do garáže k jejímu autu, a když jsem chtěl dát tašku do kufru, zjistil jsem, že není kam. Byl totiž plný zavřených beden. Přítelkyně se na mě zaculila a ve mně hrklo. Plný kufr krabic, na kterých byla nálepka „sexshop bdsm“… co všechno asi vezeme a kam?