[BDSM Povídka] Milionář otrokem 4.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Milionář otrokem čtvrtý díl

Má paní mě zamknula v pásu cudnosti a nakázala mi koupit první tři věci, na které narazím na fetish eshopu. Otevřel jsem první web, který mi připadal jako kvalitní bdsm eshop a ještě jsem netušil, jakou dělám chybu. Ukázalo se totiž, že v podtitulu má nápis „Bondage pro náročné“.

První věc, na kterou jsem tam narazil byla rozporka mezi nohy. Trochu mi cuklo tam dole, když jsem si představil, co se s tím dá dělat, ale nezbývalo mi nic jiného, než jí přidat do košíku. Poté jsem narazil na bondage ponožky. V životě jsem o tom neslyšel, obepnou chodidla a donutí člověka mít celou dobu natažené špičky. Taky do košíku. A jako třetí přišla na řadu latexová kukla. Latex jsem na sobě nikdy neměl, vždycky jsem ho viděl jen, když jsem se koukal na porno. Taky koupená. Všechny hračky jsem vyscreenoval a poslal obrázky mé Paní.

Tak je hodný. Přišlo v odpovědi.

Pás cudnosti nebyl zrovna dvakrát příjemný, ale zvykal jsem si. Nejhorší bylo chození na záchod, u pisoárů by to pochopitelně neobstálo. Odpoledne jsem šel do fitka a na pás jsem si vzpomněl až když jsem měl jít do sprch. Musel jsem chvíli počkat, než přijde ta chvíle, kdy tam nikdo jiný nebude a doufal jsem, že se stihnu vysprchovat, aniž by se o mém novém tajemství kdokoli dozvěděl. Stihl jsem to jen tak tak.

Nemohl jsem se dočkat, až přijde večer. Přišel jsem k metru o chvíli dřív, než bylo domluveno a k mému překvapení tam stál Petr. Spiklenecky se na mě podíval. „Tak co, už jsi taky zadaný?“ zeptal se. „Ehm.. jo, dá se to tak říct. To jsem nevěděl, že nosíš pás cudnosti,“ řekl jsem já. „Neboj, to se nikdo jen tak nedozví, zvykneš si. První rok to bylo nepříjemné, ale pak je to jako nosit hodinky, ani ti nedojde, že ho máš,“ odpověděl Petr. „Jak jako první rok?!“ zděsil jsem se. „No první rok. Já už ho nosím skoro tři roky. Monika tě nepustí, jak jí znám. Mimochodem už jdou.“

Za rohem se objevily naše Paní a pobaveně se na nás podívaly. Přišly až k nám a řekly skoro jednohlasně: „jdeme!“. Vyrazili jsme za nimi a prošli nenápadnou pasáží, na jejímž konci byly dveře. Martina je odemkla a cvakla vypínačem. Rozsvítila se chodba se schody a po nich jsme sešli všichni dolů. Martina za námi zase zamknula. To co jsem viděl dole mi vyrazilo dech. Obrovská sklepní místnost a v ní bdsm pomůcky všech druhů.

„Tak šup, svlíknout,“ řekla mi Monika a já to hned udělal. Martina Petrovi to samé. Nenápadně jsem po něm hodil okem a viděl jsem, že má mnohem menší pás cudnosti než já. „Neboj se, taky dostaneš za čas menší,“ zasmála se Monika, když viděla, kam se koukám. Martina mezitím otevřela kovovou klec a řekla:  „teď dovnitř, oba!“ Vlezl jsem tam první a Petr šel po čtyřech za mnou. Popravdě mi nebylo moc komfortní, jak se tam na sebe nazí mačkáme, ale Monika řekla, že si zvykneme. Pak odešly obě do nějaké vedlejší místnosti a nás nechaly s Petrem zamčené v kleci…