[BDSM Povídka] Milionář otrokem 19.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Pondělní ráno v mé pražské kanceláři nemohlo být v ostřejším kontrastu s tím, co jsem prožíval uplynulé desítky hodin. Seděl jsem v polstrovaném koženém křesle za masivním pracovním stolem z dubového dřeva, na sobě dokonale padnoucí oblek šitý na míru, a před sebou měl otevřené grafy hospodaření našich holdingových firem. Navenek jsem byl opět ten tvrdý, nekompromisní milionář, kterého se konkurence bála a podřízení ho respektovali. Jenže pod tím drahým vlněným textilem byla realita úplně jiná.

Při každém sebemenším pohybu na židli mě v rozkroku chladil a svíral těžký kov. Můj nový pás cudnosti na zakázku mi neustále připomínal, kdo je mým skutečným majitelem. Když se do mé mysli během dopolední porady vloudila vzpomínka na Moniku v jejím černém koženém kombiné, pás okamžitě reagoval a jakýkoliv náznak erekce brutálně utnul. Ta křeč v podbřišku mi málem vyhnala slzy do očí, ale musel jsem dál s kamennou tváří přednášet finanční strategii pro příští kvartál. Moje sexualita už mi nepatřila, byl jsem jen otrok.

Jakmile skončilo poslední jednání a sekretářka za sebou zavřela dveře, zamkl jsem se v kanceláři. Ruce se mi lehce třásly, když jsem z kapsy vytáhl telefon. Podle rozkazů, které mi dala Martina, jsem měl nejvyšší čas splnit svůj domácí úkol.

Otevřel jsem prohlížeč a najel na ten luxusní fetish eshop, který mi Monika ukázala na odchodu z horské chaty. Moje firemní kreditní karta ležela na stole vedle klávesnice. Procházel jsem jednotlivé kategorie a v duchu se mi vracely pocity bezmoci ze suterénu. V sekci těžké bondage jsem vybral masivní ocelový pranýř a nechal ho rovnou odeslat na adresu Petrovy chaty. Pak jsem ale narazil na položku, ze které se mi okamžitě zrychlil tep.

Byla to vylepšená řada pro medicínskou fixaci. Bez váhání jsem přidal do košíku další klinik pouta s extrémně širokým polstrováním, přesně taková, jakými mě Petr o víkendu přikoval k mřížím klece. K nim bylo nutné objednat i samotný uzamykací systém. Klikl jsem na položku magnetický zámek a přidal hned několik sad včetně dálkově ovládaných magnetických klíčů. Představa, že mě mé Paní příští víkend zafixují těmito popruhy tak dokonale, že se nepohnu ani o milimetr, mě neskutečně přitahovala. Celková částka na faktuře byla astronomická, ale v mém světě to byly jen cifry na displeji. Cifry, které teď kupovaly moje vlastní podrobení.

Všechny objednávky jsem potvrdil, zaplatil a screenshoty odeslal Monice, přesně jak mi to nakázala.

Odpověď přišla téměř okamžitě: „Tak je hodný, otrůček. Vidím, že tvoje firemní karta funguje skvěle. Ale nezapomněl jsi na druhou část úkolu?“

Polkl jsem. Samozřejmě, že nezapomněl. Pohled na hodinky mi ukazoval, že se blíží čas mé pravidelné večerní kontroly. Vstal jsem od stolu, svlékl si kalhoty i spodní prádlo a zůstal stát uprostřed luxusní kanceláře jen v košili a ocelovém postroji. Vzal jsem telefon, namířil ho na svůj rozkrok a vyfotil detailní fotografii zámku na pásu cudnosti, aby Monika viděla, že je vše nedotčené a já jsem stále hezky zamčený.

Když jsem fotku odeslal, sedl jsem si zpátky za stůl. Byl jsem milionář, majitel firem, a právě jsem posílal fotky svého uvězněného penisu ženě, která mě o víkendu nutila kňučet do gumové koule. Ten šílený rozpor mě ničil a zároveň naplňoval nepopsatelným vzrušením.

Kolem sedmé večer mi telefon cinknul znovu. Byla to zpráva od Petra: „Zítra v 19:30 buď u mě v pasáži. Martina pro tebe má překvapení. A vezmi si s sebou sportovní tašku, budeš se převlékat.“

Srdce mi divoce poskočilo. Pasáž za městem znamenala ten obrovský sklep plný bdsm pomůcek, kde to celé s Martinou a Petrem vlastně začalo. Co pro mě asi moje Paní připravily tentokrát? Podíval jsem se z okna kanceláře na rozsvícenou Prahu a věděl jsem, že zítřejší noc bude opět dlouhá. A já se nemohl dočkat, až zámek na mých nových poutech opět cvakne a já ztratím poslední zbytky své svobody…