[BDSM Povídka] Milionář otrokem 11.část

Noc v izolaci byla naprostým očistcem pro mé smysly. Sleepsack, který mě věznil, mě obepínal tak těsně, že každý pokus o nadechnutí byl boj. Moje tělo, už tak zničené předchozím bičováním, místy svědělo, ale nemohl jsem se ani pohnout, natož podrbat. Byl jsem jen nehybný balík masa, odložený v koutě temného suterénu. Jediné, co jsem slyšel, byl tlukot srdce a cítil jsem neustálou, tupou bolest, kterou způsobovalo závaží na varlata, jež mi Martina pod vakem nechala. Myšlenky se mi točily v kruhu – přemýšlel jsem, kde se v Monice vzala ta náhlá krutost a zda Martina s Petrem vůbec kdy hodlají přestat. Můj pás cudnosti mi při každém pokusu o pohyb připomínal, že i má sexualita je nyní plně v jejich rukou.

Když se konečně nahoře ozvaly kroky, pocítil jsem směsici děsu a úlevy. Dveře se rozletěly a světlo z chodby mě bodlo do očí i skrze otvory, které měla má latexová maska. „Dobré ráno, hračko. Doufám, že jsi měl dost času přemýšlet o své prohře,“ ozval se Martinin hlas. Cítil jsem, jak mě silné ruce, pravděpodobně Petrovy, drsně vytahují ze sleepsacku. Jakmile se zip rozjel a já byl vysvobozen z té těsné pasti, do plic mi vtrhl chladný vzduch. Úleva trvala jen sekundy. Než jsem se stihl vzpamatovat, už mi na krk nasadili těžký kožený obojek a k němu připojili vodítko, za které Monika okamžitě škubla.

„Pojď, Matouši. Máme pro tebe připravené další bdsm vybavení, které jsi nám tak ochotně zaplatil,“ zašeptala mi do ucha a já cítil, jak se jí v hlase zrcadlí potěšení. Odvlekli mě doprostřed místnosti, kde teď místo lavice stála masivní dřevěná koza. Petr mě donutil se přes ni ohnout. Mé ruce, dosud volné jen pár vteřin, byly okamžitě spoutány za zády. Tentokrát to nebyla jen obyčejná pouta, ale armbinder, který mi lokty přitlačil těsně k sobě, až mi v ramenou bolestivě luplo. Moje nohy byly opět roztaženy a upevněny ke koze tak, že jsem byl zcela bezbranný.

„Podívej se na tenhle kousek,“ zaslechl jsem Martinu. „Když jsem procházela tvůj oblíbený kvalitní bdsm eshop, tohle mi hned padlo do oka.“ Ucítil jsem, jak mi na prsa přikládá něco těžkého a studeného. Byl to svěrák na prsa, který začala pomalu utahovat. Bolest byla jiná než u svorek – byla hluboká, drtivá a nutila mě se prohýbat, což jen zvyšovalo tah, který vyvíjel pás cudnosti v rozkroku. Aby mé ponížení bylo dokonalé, Monika mi do úst vrazila tvrdý roubík, který mi bolestivě roztáhl čelist, a upevnila ho popruhy za hlavou.

„Zkusíme, jak dlouho vydržíš v klidu, když přidáme trochu stimulace,“ řekla Martina a já zaslechl známé svištění. Rákoska dopadla na mé hýždě. Po první ráně následovala druhá, třetí... ztratil jsem pojem o tom, kolik jich vlastně bylo. Moje tělo sebou na koze škubalo, ale bondage pomůcky mě držely na místě jako přibitého.

„Je to neuvěřitelné, co všechno se dá dnes sehnat přes sexshop, že?“ smála se Monika, zatímco mě pozorovala. Cítil jsem se jako zvíře v kleci, i když mým vězením byly ty nejluxusnější bdsm pomůcky na zakázku. Martina pak odložila rákosku a vzala do ruky bič. „Tohle je pro to, abys věděl, kdo je tady tvým pánem.“ První rána bičem - a já skrze roubík vydal jen neidentifikovatelný zvuk plný vzrušení, které mě stále odmítalo opustit. Věděl jsem, že tento víkend navždy změní to, kým jsem byl.