[BDSM Povídka] Femdom Vztah 1. část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Poslední týden byl trochu náročný, ale o víkendu jsme si oba docela odpočinuli. V neděli večer jsem se vrátil z tréninku, K. mě přivítala už v předsíni. V jedné ruce měla obojek a na tváři lehký úsměv. Pochopil jsem, co to znamená. Zavřel jsem za sebou dveře a svléknul se. Do naha. "Vidím, že pejsek se už těší", poznamenala při pohledu na mojí erekci. "Místo!", přikázala mi a ukázala na zem před ní. Kleknul jsem si a nastavil hlavu tak, aby mi mohla nasadit obojek. "Celý příští týden budu tvoje panička, máš radost?" zeptala se mě a já se usmál a přitakal. Pak jsem si vzpomněl na výcvik a zavrtěl jsem imaginárním ocáskem. To jí rozesmálo a podrbala mě ve vlasech.

Už ve středu jsem ale trochu litoval, protože tentokrát byla K. vyjímečně vynalézavá. Ani když jsme byli v práci mi nedala pokoj, občas mi poslala zprávu, jak se těší, až mi večer ojede obličej nebo mi jenom připomenout, že mám na sebe zakázáno sahat. Celý den jsem tak měl problém myslet na něco jiného, než na ní, a doma to bylo ještě horší. Chodila zásadně sexy oblečená a já se tak nedokázal dívat jinam než na její tělo a když byla poblíž, tak jsem se jí neustále musel dotýkat. To mi vyneslo slušné množství trestných bodů, ale prostě jsem si nemohl pomoct. Každý večer jsem jí prosil (někdy na kolenou), abych jí mohl udělat a ona mi to většinou dovolila. Spoustu času jsem tak trávil s hlavou zabořenou do jejího klína, poslušně jsem jí přiváděl k jednomu orgasmu za druhým svým jazykem nebo prsty.

Nejhorší (a taky nejlepší) bylo, když si ona hrála se mnou. Měl jsem samozřejmě zakázáno se udělat bez jejího povolení a tak jsem vždy už po chvíli musel prosit, aby přestala. Byla ďábelsky dobrá v tom mě držet těsně pod hranicí vrcholu jak dlouho jen chtěla. Vážně nevím, jak se mi podařilo to celý týden vydržet, ale doufám, že K. moje poslušnost těšila.

Dnes máme v plánu jít na dvojité rande s její kamarádkou a jejím přítelem. K. se už chvíli připravuje - vana, make up a co já vím. Já teď chvíli nemám co dělat a přemýšlím, jestli budu mít dneska štěstí a budu mít povoleno se udělat. Šance byla slušná, budeme určitě pít a K. je při správném množství alkoholu obvykle nadržená. Musím ale být EXTRA poslušný. Z úvah mě vytrhl její hlas: "Tak kde jsi, odcházíme!" Je trochu naštvaná...a absolutně nádherná. Mám pocit, jako by se oblékla schválně tak, aby mě maximálně přitahovala. Můj pohled tak putuje od jejích 
vlasů v copu po rudou rtěnku, dolů přes ne úplně decentní výstřih postupuje ke kožené sukni, která nádherně obepíná její pevný zadeček a její vysportované nohy v silonkách. Nejradši bych ji vzal do náručí a pořádně políbil, ale věděl jsem, že by se nenechala, kvůli make-upu. Teď ještě ne. "Jak vypadám?" zeptala se. "Úžasně..." zmohl jsem se po chvíli na odpověď. "Fajn, tak mi přestaň čumět na zadek a pohni tím svým, než přes něj dostaneš."

---

Sraz máme v jednom baru v centru. Sotva, co se usadíme K. přijde SMS od Terezy (tak se jmenuje její kamarádka), že budou mít trochu zpoždění. Je brzo, bar je tedy poloprázdný a my navíc sedíme trochu stranou. Relaxujeme a bavíme se o tom, co budeme dělat v létě. Rozhodneme se, že s prvním drinkem nebudeme čekat, takže zajdu na bar a objednám sobě Highball a pro K. Caipirinhu. Barman mě požádá, abych počkal, že nám drinky donesou. Když se vrátím ke stolu, všimnu si, že si K. přesedla blíž ke mně. "Kde jsou drinky?" zeptá se. "Donesou je za chvíli" odpovím. "Hmm..." řekne a posune se blíž ke mně. Ucítím její ruku mezi svýma nohama. Začne si se mnou hrát přes kalhoty a při tom se na mě dívá. Znám ten její pohled, užívá si, jakou má nade mnou kontrolu. Vypadá trochu jako kočka se svojí kořistí. Začne mi rozepínat poklopec. "Prosím, teď ne", řeknu a zastavím její ruku. "Neodmlouvej, nebo toho budeš litovat. Radši dávej pozor a řekni mi, kdyby někdo šel." je její odpověď. Stáhnu tedy svojí ruku a ona vytáhne můj penis pod stolem a začne mě velmi pomalu masturbovat. Jsem hrozně nervózní, že nás někdo uvidí. Snažím se poslouchat, jestli někdo nejde, ale přes hudbu je to dost obtížné. Zároveň jsem extrémně vzrušený, její šikovná ruka mě pomalu, ale jistě přivádí blíž a blíž k tomu, abych se udělal. Přes tu směs pocitů málem přeslechnu blížící se kroky a tak se od její ruky odtrhnu a zapnu se na poslední chvíli, těsně před tím, než přijde servírka s našimi koktejly.

Když odejde, K. se na mě podívá a začne se smát.
"Copak se stalo pejsku, snad jsi nebyl nervózní, že nás uvidí?"
"Ano byl, už to prosím nedělej," odpovím.
"Vážně nechceš? Třeba bych ti povolila se udělat? To by se ti nelíbilo?"
"Ano, moc, ale ne tady prosím."
"Fajn, jak chceš. Stejně brzo přijdou."

Naštěstí mám trochu času, abych se uklidnil. Když přijde druhý pár, tak se K. se přivítá s kamarádkou i jejím přítelem Martinem a já se s oběma seznámím. Jsou celkem sympatičtí, povídáme si na začátku hlavně o tom, co kdo dělá. Tereza je právnička a Martin je účetní. První hodinku se bavíme všichni společně, ze zaměstnání přecházíme na další témata. Bavíme se o jídle, tak K. zmíní, že jí rád (a dobře) vařím. Jsem trochu rozpačitý, ale samozřejmě i potěšený její chválou. Naštěstí nezmínila, že dost často vařím nahý, až na zástěru a svoji porci dostávám do psí misky. Trochu mě ale rozhodí, když mě během toho drbe za ušima. Cítím se trochu jako štěně, co je pochválené, když se naučí příkaz "sedni". Už si myslím, že dostanu i piškot za odměnu, to si naštěstí odpustí (i když mám pocit, že to zvažovala). Není to ale špatný pocit a já tak opět cítím narůstající vzrušení. Líbí se mi, že máme společné tajemství a drobné náznaky nám stačí k pochopení. K. se mi otře lehce rukou o rozkrok, asi náhodou. "Tobě stačí málo viď pejsku", zašeptá mi do ucha, aby bylo úplně jasné, že vůbec žádná náhoda nebyla, že mě jenom schválně dráždí.

Potom se bavíme spíš já s Martinem a K. s Terezou. My dva řešíme hlavně práci, zajímá mě, jaký má vliv umělá inteligenci na jeho práci a taky obecně, jaká jeho práce je, přece jenom, kdybych neskončil jako ajťák, mohl jsem klidně dělat něco podobného jako on. Co si povídají ty dvě, nemám ponětí, ale zdá se, že se dobře baví. To mi stačí ke spokojenosti, z našich sobeckých důvodů já i můj penis doufáme, že K. bude mít tu nejlepší možnou náladu na konci večera. Proto neváhám a po jejím zavolání "Petře!" a lehkém poplácání místa vedle ní hned přiběhnu a sednu si. Je mi trochu trapně, zase jsem jí na to skočil. "Jděte si chvíli povídat na bar, chceme s Terezou probrat pár věcí. Přijdeme pro vás." "Ano, ..." odpověděl jsem a naštěstí jsem se zarazil včas, než jsem na veřejnosti dokončil větu "...paní". K. to určitě neušlo. Sakra, musím se lépe hlídat, za to může ten její rozkazovačný tón a výraz a taky jak jí to dnes sluší.

Sedíme s Martinem na baru a diskuze se stáčí k jednodušším tématům jako je pití, auta a počítačové hry. Stejně tak nás už nebaví zkoušet nové drinky a tak pijeme skotskou s ledem. Bavíme se tím, jak se různé značky vyslovují, například Glenmorangie. Je to fajn, daří se mi na chvíli vyhnat z hlavy myšlenky na sex. Ne na dost dlouho ale, protože si to k nám míří K. s Terezou. Chvíli se kochám pohledem na svoji přítelkyni, připadá mi, že je v poslední době sebevědomější a to mě u ní hrozně přitahuje. Bohužel se ukazuje, že chtějí jít tancovat, což není zrovna moje oblíbená činnost. Netroufám si ale příliš odporovat a jsem už dostatečně opilý na to, abych se necítil příliš trapně. Taky se ukazuje, že si K. vykládá tanec dnes spíše jako moje svádění na dálku. Po chvíli přejde rovnou na kontaktní tanec, a za nějakou dobu se spíše už líbáme na kraji baru, než tancujeme. Já si rozhodně nestěžuji, ale když řekne, že si jdeme zpátky sednou, tak se mi moc nechce.

"Copak zlato, ještě se ti nechce? Nebo nemůžeš teď nikam chodit?" zeptá se K.. Je ale jasné, že je to jenom řečnická otázka, protože jí můj penis tlačí už několik minut. Vypadalo to ale, že to chce slyšet ode mě.
"Nemůžu teď nikam jít, stojí mi" řekl jsem potichu.
"Poslední dobou mě zapomínáš správně oslovovat, ale dám ti možnost se opravit. A mluv trochu nahlas, tady tě stejně nikdo neuslyší."
"Nemůžu teď nikam jít, stojí mi, má paní" zopakoval jsem.
"Aha. No, to je dobře ty moje štěňátko, budeme ho dneska potřebovat. Pomohlo by ti, kdybych ti teď popisovala, co s tebou chci udělat, až se vrátíme domů? Hmm?"
"Ne, prosím to ne, moje paní, to bych nemohl vůbec odejít."
"Možná bys se mohl naučit víc kontrolovat a ne mít erekci pokaždé, když na tebe sáhnu. Je to, jako by ti bylo 15. Ale dobře, bavme se o něčem jiném. Co si myslíš o Tereze a Martinovi?"

Chvíli si povídáme, dokud nejsem v pohodě. K. mě vezme za ruku a jdeme zpátky k našemu stolu. Tereza je tam sama. "Martin si musel jít zatelefonovat ven, vrátí se za chvíli. Musím říct, že ti trochu závidím K.. Občas bych si přála, aby byl Martin ke mě tak pozorný. Občas mám pocit, že už si tolik nerozumíme, jako dřív." Na K. jsem viděl, jak chvíli přemýšlí, co řekne. Pak mi ale zatrnulo, protože nasadila výraz, který používá jako moje paní a podívala se na mě. Pochopil jsem, co chce udělat, ale nebyl jsem si jistý, že i já chci. Rozhlédl jsem se rychle kolem, naštěstí  byl stůl trochu mimo hlavní část baru. Fajn. Udělám to, dokážu jí, jak jsem poslušný. Postavila se a udělala známé gesto, dvakrát si zaplácala na pravou nohu v příkazu: "K noze!". Jako hypnotizovaný jsem se zvedl, bušilo mi srdce. Udělal jsem dva kroky a kleknul si před ní. Netuším, jak její kamarádka reagovala, nedokázal jsem zvednout pohled a nedokázal jsem se ani soustředit. K. mě po chvíli pohladila a naznačila mi, že si mám stoupnout. Políbila mě a zašeptala: "Moc hodný pejsek. Neboj, myslím, že nás nikdo neviděl. Samozřejmě, kromě Terezy. Nech nás teď chvíli o samotě a jdi si dát něco na bar. Pak nám taky dones dva koktejly."

Odešel jsem rychle bez toho, abych se podíval za sebe. Nechci se dívat do očí někomu, kdo mě dnes vidí poprvé v životě a hned tuší, co se mnou K. dělá v soukromí. Vlastně nejenom v soukromí, uvědomím si. Na baru si dávám další whisky. Dneska to je asi poslední, tak si dám dvojitou Chivas Regal, rovnou 18ti letou. Stáří whisky mě trochu rozesměje, 18 let. Whisky která se může sama pít, plnoletá whisky. Ok, asi bych se měl přestat smát vlastním vtipům, vypadám trochu divně. Trochu se uvolním. Taky si uvědomím, že je dost dobře možné, že K. svojí kamarádce o mně vyprávěla. Holky tyhle věci řeší, nebo aspoň to říkají. Takže klid. "Co piješ?" ozve se mi vedle mě. Trochu jsem se leknul, ale byla to jenom K., která se ke mně postavila, aniž bych si jí, zabraný do svých úvah, všimnul.

"Pojď zpět, pomalu odcházíme," řekla.
"Nevím, jestli se mi zpátky chce. Ne potom, co jsem...vždyť víš co," nechtěl jsem úplně zabíhat do detailů.
"Hmm. Mám trochu pocit, že mi nevěříš. Myslíš si, že bych někdy udělala něco, čeho bys litoval?"
"Ne, ale...prostě se teď stydím."
Zasmála se. "A zároveň tě to trochu vzrušuje viď? Každopádně, byl jsi celý večer vzorný, tak si to teď nezkaž a pojď. Nebudu to už opakovat."

Fajn, stejně mi nic jiného nezbývá, mám tam věci. Následuju tedy K. zpátky ke stolu. Naštěstí není úplně čas probírat, co se stalo. Martin s Terezou mají objednaný taxík a my taky, takže si jenom rychle bereme věci a odcházíme. K. se s oběma loučí. Já se snažím chovat se normálně, což pro mě není jednoduché ani v normálních situacích. S Martinem si podávám ruku. Tereza je bohužel objímací typ, to nemám moc rád. Každopádně naštěstí nemá žádné poznámky, mám jenom letmý pocit, že má trochu pobavený výraz, když uhýbám očima jejímu pohledu. Odjedou a my brzy po nich.

Autor: Playfulpet