[BDSM Povídka] Femdom Madam Evot 9. část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Seznámení s Komtesou

Poměrně brzo se vrátila Madam a s ní přišla nějaká dívka. Ale protože jsem se automaticky postavil ke zdi, nestihl jsem si jí prohlédnout. Slyšel jsem, jak Madam odemyká mříž, vchází do cely a zase odchází.

„Ruce za hlavu a pojď se postavit před nás!“

Když jsem se postavil před křesla, ve kterých seděla Madam s dívkou, mohl jsem si dívku konečně prohlédnout. Byla dost mladá, ale vypadala velmi hezky.

„Zuzanko, představuji ti Jitku, která je mojí Komtesou a pomáhá mi při výchově mých klientů. Budeš se s ní setkávat celý týden. Snad je ti jasné, že ji budeš poslouchat stejně jako mě. Ale musíš se Jitce představit správným způsobem. Takže si ho vyndej z trikotu a předveď jí, jak si ho umíš honit a jak poslušně hlásíš otrocké.“

Jitka se zájmem sledovala, jak si z punčocháčů a trikotu vyndávám přirození a začínám s masturbací. Opět jsem se cítil velmi ponížený, asi nejvíce mi vadilo, že to dělám před tak mladou dívkou. A když jsem musel nahlásit první otrocký orgasmus a vrátil ruce za hlavu, tak ke mně Jitka přistoupila a chvilku mi vší silou mačkala bradavky. Měla v prstech překvapivě hodně síly, takže mne donutila k zasténání, což obě dámy pobavilo.

„Tak pokračuj!“ poručila mi.

Otrocké orgasmy, kterých jsem musel udělat nakonec deset, následovaly rychle za sebou. Po 14 dnech v pásu a po otrockých, které jsem musel provádět od neděle, jsem s nástupem orgasmu neměl žádné problémy. Přispívalo k tomu i to, že mi Jitka po každém otrockém mačkala bradavky, které vždy patřily k mým nejvýraznějším erotogenním zónám.

„Musím Ti říci, že se mi Zuzka moc líbí,“ konstatovala Jitka, zatímco já před nimi stál se stále ztopořeným penisem. „A to baletní oblečení jí moc sluší. Mám pořád chuť jí pořádně trápit bradavky, baví mě, jak to prožívá.“

„Slyšíš, Zuzano?“ zasmála se Madam. „Já si myslím, že ještě dnes Jitce splním tohle přání. Ale teď se uprav a potom se vrať do cely. Přidala jsem ti tam vodu, v tomhle horku musíš víc pít, a máš tam i oběd. Máš na všechno 5 minut. A protože my tu zůstáváme, tak hezky zpět na místo.“

Vrátil jsem přirození zpět do punčocháčů a trikotu, a šel do cely. Oběd jsem zvládl opravdu rychle – vypil jsem nutridrink, zapil ho vodou a rychle se postavil zpět ke zdi. Po krátké chvilce jsem dostal rozkaz na převlečení. Takže zpět u zdi jsem skončil opět v korzetu, vzorovaných černých samodržících punčochách a černých baletních cvičkách.

„Co ty na to Jitko? Já myslím, že jí to docela sluší,“ konstatovala Madam, která zřejmě i s Jitkou stály v cele. „A trochu jí vylepšíme.“

Na krk jsem dostal vysoký kožený obojek přes celý krk. Byl zakončený podpěrkou na bradu, takže jsem ji nedokázal sklonit, a mohl jsem se dívat jen pouze před sebe.

  „Tak Zuzanko – pojď s námi zpět do studia. Ale hezky na špičkách, s rukama v týlu a než ti řekneme, kam se postavit, tak 3x obejdeš studio. Baletky musí trénovat pořád!“

Splnil jsem zadané rozkazy. Nepříjemné bylo, že díky límci jsem si neviděl pod nohy, ale zvládl jsem to. Madam mi po těch okruzích po studiu poručila postavit se ke kříži a společně s Komtesou mě k němu připoutaly. Vypadal jsem určitě jako velké X.

„Jak jsi asi pochopila, tak za chvíli přijede klient. Uvidíme, zda bude chtít, aby jste byli vychováváni společně. Ty ho neuvidíš, on tvůj obličej také ne. Protože až Jitka skončí s tvojí přípravou, dostaneš od ní na hlavu kápi. A jen malé upozornění - jak jsem na tebe v noci koukala, tak tkaničku na kukle jsi si na noc neutáhla. Tak ať už se to neopakuje!“ doplnila. „A Jitko, buď tak hodná, a Zuzanu vycévkuj. Jistota je jistota. A aby si to Zuzka užila, vezmi tu nejširší cévku. To je ta s číslem 26. Ono vlastně na Zuzanu jinou cévku brát nebudeme. A určitě budeš mít čas na to, aby sis pohrála s jejími bradavkami tak, jak jsi chtěla. A klidně si Zuzanka může užít i pár dalších otrockých. Ale hlavně, ať se neudělá! Po skoro třech týdnech abstinence má již určitě přeplněný kotel a já chci, ať si to ještě chvíli užije.“

Madam odešla a já zůstal připoutaný na kříži a plně v rukou Komtesy Jitky. Uchopila mne za penis a já cítil, že začíná se zasouváním cévky. Ta byla širší, než katetr, kterým mne Madam kontrolovala v neděli, ale bolest byla snesitelná, jen se zvětšila, když cévka procházela prostatou a svěračem močového měchýře. Jitka chvíli počkala, pravděpodobně na to, než se vyprázdním, a potom mi cévku vytáhla.

„Tak holčičko, a teď si hezky pohraju s těmi tvými bradavkami. Už je máš určitě citlivé, takže to pro tebe bude pěkný zážitek.“

Netrvalo dlouho a Jitka mne donutila k zasténání.

„No vidím, že se tě to líbí. A to tě čeká ještě něco lepšího. Asi jsi netušila, že bradavky jdou i otáčet do pravého úhlu.“

Ucítil jsem, jak mi nasadila nějaké svorky na bradavky s plochými čelistmi, a  začala jimi otáčet. I když jsem měl s trápením bradavek dostatek zkušeností, tak tohle jsem prožíval poprvé. Jitka si dlouho bavila tím, že bradavky otáčela rychle na jednu a druhou stranu, v otočení mi bradavky natahovala všemi směry nebo jimi škubala. Vším tím mi způsobovala skutečně velkou bolest, v podstatě pořád jsem sténal, což jí evidentně dělalo dobře. Když konečně s trápením skončila, ponechala mi svorky na bradavkách a odvázala mi jednu ruku od kříže.

„Tak teď mi hezky předvedeš pět otrockých a potom si to s těmi bradavkami zopakujeme, když se ti to tak líbí. Prozradilo tě to, že se ti postavil.“

Bohužel měla pravdu a i díky tomu mi ty otrocké netrvaly dlouho. Mezitím se vrátila Madam a sledovala nás z křesla. Jitka mi připoutala ruku zpět ke kříži a zopakovala mučení bradavek. Bolest v nich již byla téměř nesnesitelná, ale ani mé sténání Jitku neodradilo od toho, aby opět vše prováděla dlouho.

Konečně se nabažila, ale svorky mi na bradavkách zůstaly. Madam mi natáhla na hlavu kuklu a slyšel jsem, jak obě odcházejí. Myslel jsem, že se hned vrátí s klientem, ale trvalo to dost dlouho. Už jsem cítil i velké nepohodlí od stání u kříže a trápily mne i bradavky sevřené svorkami. Ty mi naštěstí byly sundány, když dámy přišly s klientem. A potom jsem již poslouchal zvuky doprovázející dle mého odhadu normální lekci s otrokem. Líbilo se mi, jak se při ní dámy bavily, doplňovaly se a otroka šikanovaly. Zdálo se, že já budu pouze výzdobou studia a posluchačem reakcí otroka. Někdy byly dost hlasité, odhadoval jsem, že dámy s chutí používají elektrické šoky.

Když lekce skončila a klient odešel, Madam mi sundala kuklu, límec a odvázala mne od kříže. Byl jsem už úplně ztuhlý a měl částečně necitlivé ruce.

„Tak do cely a, obléknout do vězeňského. Korzet si necháš.“

Sotva jsem vešel do cely, Madam zamknula mříž a obě s Jitkou po zhasnutí ve studiu odešly. Já byl ponechán, abych si znovu užíval svého věznění. Bylo to stále stejné – vlekoucí se čas, popocházení nebo sezení, žádný vnější podnět, šero. A časem i pocit, že na mě svět zapomněl. Konečně se otevřely dveře studia a vešla Madam. Stoupl jsem si ke zdi a čekal co bude dál.

„Sundej si trikot, já ti povolím korzet, ty si ho sundáš a zpět si oblečeš trikot. Až budeš hotova, tak korzet uklidíš i s punčochami do skříně. A přineseš si tělové punčocháče, aby ses ráno mohla převléknout do čistého. Tady máš večeři, ale tu si vypiješ, až se vrátíme z procházky. Nějak jsme na ni odpoledne zapomněli. Ale aby sis nemyslela, v mém vězení nemusí být pravidelně.“

Když jsem vše splnil a postavil se zpět ke zdi, Madam mi spoutala ruce za zády a potom mě v obvyklém předklonu vedla ven. Venku bylo ještě světlo, podle stínů jsem to odhadoval na osmou hodinu. Venku seděl Tomáš a mě Madam postavila vedle lešenářských koz, na kterých byla položena trubka, podobná lešenářské.

„Konečně nebudeš muset sedět jako v cele na těch hrotech,“ zasmála se. „Ale myslím, že po hodince tohoto posezení se na ně budeš těšit.“ Přistavila k trubce židli a pomohla mi se na trubku rozkročmo posadit. Nohy mi zůstaly ve vzduchu a váha celého těla spočívala na rozkroku. Ihned se přihlásila bolest, bylo to velmi nepříjemné. Madam mi ještě na kotníky uvázala provazy a ty zřejmě přichytla k zemi, takže jsem nemohl ztratit rovnováhu v tomto vratkém sedu. Dostal jsem ještě přes trikot silné svorky na již tak dost bolestivé bradavky a potom si mě již Madam přestala všímat.

Bylo to dost hrozné. Bolest v rozkroku samozřejmě s přibývajícím časem rostla a šířila se. Doufal jsem, že s tou hodinou to Madam nemyslela vážně. Ale určitě ano. Po nějaké době ze mě uniklo první zasténání. Snažil jsem se ovládat, ale prostě to nešlo. Když už se venku začínalo šeřit, tak mě konečně Madam rozvázala a pomohla mi dolů z trubky. Prvotní nadzvednutí z trubky bylo tak bolestivé, že mě donutilo k výkřiku, což Madam i Tomáše pobavilo. Musel jsem se postavit před její křeslo, sundala mi svorky z bradavek a chvilku mi je mnula. Opět jsem sténal. Nakonec mi sáhla pod trikot a punčocháče, vytáhla mi přirození ven a nasadila mi pás cudnosti s komentářem, aby se mi lépe spalo. A potom jsem již byl odveden zpět do své cely, kde mi Madam pouze sundala pouta z rukou a nechala mne svému osudu.

Signál večerky zazněl docela brzo potom, co jsem byl uzamčen v cele. Svlékl jsem se, odlíčil, ulevil si a sklopil postel. Už na ní si nasadil kápi a nezapomněl utáhnout její tkaloun kolem krku. Usínání mi trvalo déle než den předtím. Asi jsem již i trpěl přetlakem dlouhé abstinence.