[BDSM Povídka] Femdom Madam Evot 11. část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, foto AI)

Byl jsem sám ponechán velmi dlouhou dobu, opět jsem nedokázal odhadnout čas. Když konečně vstoupila Madam, uviděl jsem, že s ní vchází i pošťačka. Obě chvíli chodily po studiu a Madam jí ukazovala, co má za vybavení. A potom i to, co jsem si přivezl já. Nakonec se ozvalo odemykání mříže.

„To je celou dobu v takhle malém prostoru?“ divila se Hanka. „A bude tu až do konce týdne? Já bych se tu zbláznila.“

„A to má, když tu nejsem, rozsvícenu jenom tu slabou žárovku nad sebou, tak je pořád v šeru. Má, co chtěla. A musí být pořád na nohou nebo sedět na těchto oblých hrotech. Ukaž nám, jak se správně sedí!“

To už byl povel pro mě a já rychle docupital ke stoličce a posadil se. A znovu cítil bolest, jak jsem si seděl na varlatech. Následně jsem musel dojít před křesla, do kterých se posadily dámy se skleničkami s vínem.

„Vidíš, že vypadá jako správná holčička. Nic ji mezi nohama nehyzdí. Tak Zuzanko, když mi Jitka vyprávěla, jak jsi krásně sténala, tak jsem dostala chuť si s tebou konečně pořádně pohrát a taky si poslechnout tvé sténání. A paní pošťačku moc zajímá, co lze s tebou provádět. Až ti sundám manžety, tak všechno dolů, místo toho punčochy a tady ty bílé baletní cvičky.“

Když jsem vše provedl, musel jsem stát s nohama u sebe a potom se i obrátit a předklonit, aby Hanka viděla, kde mi trčí přirození a jak si mě Madam označkovala rákoskou na zadku. Když se obě dost tímto pohledem pobavily a já byl už silně ponížen, Madam mi přirození konečně uvolnila a poručila mi ulehnout do gynekologického křesla a nohy dát do opěrek. Teprve nyní jsem zjistil, že na stropě je zrcadlo a já mohl sledovat sama sebe. Byl jsem ke křeslu s rukama podél těla pevně připoután koženými pouty a nakonec Madam ještě více roztáhla opěrky, takže roztažení bylo nepříjemné. Ale právě pohled na roztažené nohy, přirození a řemeny na nohou i těle mne silně stimuloval, dokonce se začala dostavovat erekce. Ta Madam samozřejmě neunikla.

„Vidíš Hanko, jak se jí to líbí? Ale mezi nohy se jí podíváme později. Začneme bradavkami, co ty na to? Tam si asi nejsnáze představíš, jak to asi bolí.“

Madam mi svorkami stiskla už tak dost bolavé bradavky a začala mi je trápit stejným způsobem jako Jitka. A Hanka tak poprvé uslyšela mé sténání a vzdychání. Naštěstí to netrvalo moc dlouho. Když jsem byl zbaven svorek, cítil jsem velkou úlevu, ale ta netrvala dlouho. Bradavky mi sevřely jiné svorky, od kterých vedly dráty.

„Ještě jsi neslyšela, jak Zuzanka umí křičet. A elektřina jí k tomu donutí určitě.“

Madam nejprve plynule zvyšovala napětí, zřejmě až do maxima přístroje. Velmi hlasitě jsem sténal, bolest v bradavkách byla hrozná, zdálo se mi, že se mi i smršťují prsní svaly. Konečně Madam proud vypnula.

„Než Zuzana nastoupila do vězení, tak mi psala, že vydrží docela silnou bolest. A skutečně nelhala, to maximum snese jen málokdo,“ vysvětlovala Madam Hance. „Ale teď vyzkoušíme něco jiného.“

A já vzápětí hlasitě vykřikl a křik následně přešel ve velmi hlasité sténání. Madam totiž do mne proud pustila ihned velice silný bez postupného zvyšování. Nejhorší je při tomto způsobu ten prvotní náraz proudu, potom bolest trochu opadne. Tyto elektrošoky jsou snad nejhorší. Když Madam po krátké chvilce proud vypnula, tak jsem slyšel, jak se obě smějí.

„Tedy Evo, to bylo moc pěkné. A Zuzana umí moc pěkně křičet.“

„Chceš si to vyzkoušet? Stačí to tady zapnout a pak znovu vypnout. A nechávej proud zapnutý jen chvilku. Já si myslím, že takových pět šoků si Zuzka zaslouží. A ty po každém šoku hezky řekneš číslo a poděkuješ,“ obrátila se ke mně.

Ležel jsem s napnutými svaly v očekávání dalšího šoku a měl jsem hrozný strach. Znal jsem to z dřívějška, ale jsou věci, na které se nedá zvyknout. A to jsem ještě v zrcadle viděl, jak Madam Hance něco šeptá a ta se směje. A potom se mi již zařízly řemeny, jimiž jsem byl spoután do těla, jak jsem se bolestí snažil zazmítat. Křičel jsem a sténal. Šok nebyl dlouhý a sotva bolest pominula, vyrazil jsem ze sebe: „Jedna, děkuji milostivá Paní.“

Všechny ty šoky byly stejné, a když skončil pátý, s úlevou jsem se uvolnil, oddychoval a byl šťasten, že už to mám za sebou. A v té chvíli přišel další šok, který mne opravdu rozhodil, protože mne zastihl nepřipraveného. Díky tomu byl asi můj křik nejhlasitější. Pochopil jsem, že to bylo asi to, co Madam šeptala Hance. Jistotu, že další šok nepřijde, jsem získal teprve potom, co mi Madam odstranila elektrody.

„Já si myslím, že si Zuzka docela užila, my ostatně také,“ smála se Madam. „Pojď, já Ti ukážu něco málo s jejím penisem. Tohle jsou takzvané katetry a trestankyni se bude moc líbit, až jí tento zasuneme do močové trubice.“

„To se jí tam nemůže vejít,“ oponovala Hanka.

„Neboj, vejde se, ale nebude to pro ni příjemné. Nejprve si trochu pomůžeme, abychom si tu její trubku trochu roztáhly. Použijeme tento. Je stejně široký jako cévka, kterou jí zbavuji přebytečné tekutiny.“

Dámy se postavily mezi mé nohy a brzo jsem cítil, jak do mne katetr vniká. Madam se s ním dostala až k prostatě a chvilku mi ji dráždila. Bylo to nepříjemné, ale já znovu cítil začínající erekci.

„Holčička nám pomáhá. Do pevného čůráka se katetr lépe zasunuje,“ konstatovala Madam a vytáhla ze mne katetr, který jsem tam měl, a já brzo ucítil, jak začíná zasunovat jiný. Sotva se jí povedlo ho zasunout jen trošku, ucítil jsem bolest. Musel být opravdu velmi silný a bolest v mém penisu postupovala, tak jak do mne katetr pomalu zajížděl. Vzdychal jsem a kňučel. Nakonec ho Madam dostala opět k prostatě a chvilku mne opět dráždila. A potom si hrála tak, že katetr kus povytáhla a zpět zasunula k prostatě.

„A máš to za sebou Zuzanko,“ obrátila se ke mně, když katetr konečně vytáhla. „Moc hezky jsi kňučela, a tak si zasloužíš odměnu. Určitě tě mrzí, že jsem tě včera neznásilnila. Tak o to hezky popros nás obě, hezky jednu po druhé.“

Co jsem mohl dělat, nemohl jsem říci, že takové ponížení nechci a znásilnění také ne: „Milostivá Madam Evot, poníženě  prosím o znásilnění, neboť si nic jiného nezasloužím. A Vás, Paní Hano, prosím o znásilnění též, neboť budu šťastná, že budu znásilněna od Vás obou. Předem Vám děkuji.“

„Když tak hezky prosíš Zuzanko, tak mi ti milostivě vyhovíme,“ zasmála se Madam.

Exekuce probíhala opět tou širokou zátkou na násadě a dámy se u toho dobře bavily. Narozdíl ode mne, který jsem cítil kromě bolesti i silné ponížení. Zátka do mne zajížděla a byla vysunována různou rychlostí a způsobovala mi bolest Já musel poslouchat komentáře obou žen a přál si, aby to již skončilo. Ale na to jsem si počkal dlouho.

„Tak Hanko, nakonec ti ukážu něco velice zábavného,“ řekla Evot.“ Stejně jsem se na to dnes chystala. Zuzana se již tři týdny nesměla udělat a i kvůli jejímu zdraví je třeba trochu snížit přetlak. Ale jde to udělat i tak, aby ona sama z toho nic neměla, a přitom se spermatu navíc zbavila. Říká se tomu milking a je to vlastně vytlačení semene drážděním prostaty přes anál. Stačí na to takováto tyčka s kuličkou.“

Cítil jsem, jak mi Paní na penis natahuje preservativ a potom už zasunula tu kuličku do mého zadku. Ucítil jsem dráždivé pohyby kuličky na prostatě a za chvilku i pocit, jako by se mi chtělo močit. Ten přetrvával.

„Vidíš, jak to z ní hezky vytéká? Je vidět, že podojit už potřebovala.“

Chtělo se mi brečet. Od nástupu do vězení jsem čekal, až se konečně dočkám vyvrcholení, a Madam ho obešla tímto způsobem.

„To bychom měly, určitě máme všechny tři dobrý pocit, že jsme něco udělaly pro Zuzančino zdraví. A ty Zuzko, až tě rozvážeme, se dojdeš do koupelny pořádně osprchovat a potom si klekneš nahá s rukama za hlavou před nás. V koupelně nezapomeň na parfém!“

Teprve když jsem se zvedal z gynekologického křesla, jsem zjistil, jak jsem opět ztuhlý a obolavělý. Jednak to bylo tím, jak jsem se snažil zmítat během elektrošoků, a jednak jsem dlouho ležel s široce roztaženýma nohama. Takže se mi i špatně šlo do koupelny. Ale sprcha byla nádherná. Uvolnila mi svaly a já mohl před dámy, které spokojeně upíjely víno, zakleknout již připravený na další pobyt.

„Ptala se Hanka, zda se ti to líbilo tak, jako nám,“ obrátila se ke mně Evot. „Má pocit, že to není možné. Já už jí vysvětlila, že jsi sama souhlasila s tím, že si s tebou mohu dělat, co chci a že to bylo tvé přání. Tak Paní Hance odpověz.“

„Milostivá Paní Hano, mně se to samozřejmě líbilo jako Vám, protože jsem poslušná vězenkyně, a mojí největší radostí je, když Madam má z mé výchovy potěšení. Takže bolest a ponížení beru jako to, co k tomu přispívá. A protože vidím, že jste obě spokojené, jsem spokojená i já.“

„Hezká odpověď,“ zasmála se Evot. „Za tu si zasloužíš svoji první odměnu tady. Trochu zakloň hlavu a otevři hubu. Jen tě upozorňuji, že nesmíš polykat.“

Madam ke mně přistoupila a do pusy mi vytěsnila všechno sperma, které ze mne vyteklo. Já to nikdy neměl rád, i když už jsem tomu byl mnohokrát podroben.

„Tak zavři hubu a hezky si jazykem zkoušej chuť. Stále nesmíš polykat, jen ať si tvé chuťové buňky užijí! A hezky si ho postav, ať máme na co se dívat. Ale jen ztopořit, ani otrocké ne!“

Celé to bylo velmi ponižující. Klečel jsem, musel masturbovat a ústy se mi šířila pachuť spermatu. Obě dámy mne pobaveně sledovaly.

„Vyplázni jazyk, ať vidím, že jsi nešvindlovala. V pořádku, už to smíš polknout. Obleč se zpátky do baletního a do cely. Ale místo baletních cviček si obuješ lodičky, aby se ti po cele lépe chodilo. Ale před odchodem raději ještě chvíli počkej, už ve stoje.“

Když jsem se oblékal, dámy si opět něco špitaly. Zdálo se, že Evot Hanku k něčemu přemlouvá, ta se trochu brání a nemůže se rozhodnout. Trvalo to dost dlouho, já mezitím před nimi stál s rukama za zády a rozkročený. Nakonec asi vyhrála Evot. Dokonce se mi zdálo, že se Hanka červená. Nakonec ke mně Madam Evot přistoupila a já do úst dostal roubík s umělým penisem, trčícím mi od úst dopředu, a upevněný řemenem kolem hlavy. Na ten umělý penis Madam natáhla prezervativ.

„Tak děvčata, já vás tu teď nechám o samotě. Hanko, buď tak hodná, sundej potom Zuzce ten postroj, ať odejde do cely, zamkni jí, a při odchodu ze studia támhle zhasni.  A nezapomeň, co jsem Ti říkala.“