[BDSM Povídka] Dominantní Manželka 19.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou)

Moje hlava, uvězněná v deprivační kukle, nedovolovala mým smyslům zachytit sebemenší záchvěv okolního světa. Neslyšel jsem kroky své ženy, neviděl jsem, kam se ve sklepě hne. Jedinou realitou byl neustálý, tupý tlak, který mi vestavěný roubík vyvíjel na čelisti, a těžké dunění krve v mých uších. Každá vteřina čekání v téhle černé prázdnotě mi připadala jako hodina. Moje tělo na lavici bylo napnuté k prasknutí. Hýždě a stehna po předchozím nářezu, který měla na svědomí plácačka, nesnesitelně pálily a kůže na nich pod náporem horka pulzovala.

Nejhorší však bylo závaží na varlata, které mi Jana před chvílí uzamkla pod pás cudnosti. Gravitace mi s každým nepatrným pohybem pánve táhla koule dolů a způsobovala ostrou, paralyzující bolest, která mi střílela hluboko do podbřišku. Nemohl jsem dát nohy k sobě, abych si ulevil, protože rozporka spolehlivě držela moje kotníky daleko od sebe. Cítil jsem se jako zvíře na porážce.

Jana se vrátila. Její chladné prsty mi začaly jezdit po zádech a mně okamžitě naskočila husí kůže. Dotek pokračoval směrem ke krku, kde nahmatala obojek. Krátce a surově za něj škubla směrem nahoru, čímž mi dala jasný povel, že mám zvednout trup. Musel jsem se s vypětím všech sil zapřít koleny, zatímco mi závaží mezi stehny bolestivě zakolísalo.

Jana moji bezmoc nijak neulehčila. Cítil jsem, jak mi kolem ramen a hrudníku začíná omotávat dlouhý, pevný kožený popruh. Hned vzápětí mi ho začala za zády nekompromisně utahovat a mně došlo, že na řadu přichází postroj na těle. Popruhy mi zařezávala do kůže tak brutálně, až jsem měl pocit, že mi chce zlomit klíční kosti a vytlačit všechen vzduch z plic.

Když byla s postrojem hotová, ucítil jsem, jak mi odemyká pouta na kotníky, která mě doteď fixovala k okrajům lavice. Než jsem však stihl pocítit úlevu, Jana mě tahem za vodítko stáhla z lavice dolů na kolena. Rozporka zůstala uzamčená mezi nohama, takže moje kolena směřovala daleko od sebe. V téhle ponižující poloze, s rukama poutech, tělem v postroji a hlavou v kukle, jsem klečel na tvrdém betonu a byl ztělesněním absolutní odevzdanosti. Byl jsem její spoutaná děvka.

Na mé obnažené hrudi přistálo něco chladného a těžkého. Jana mi na prsa nasadila ocelový svěrák na prsa a začala pomalu utahovat postranní šrouby. Bradavky, které byly ještě divoce rozžhavené po tom, co z nich předtím strhla svorky na bradavky, dostaly nový, zdrcující zásah. Tlak se stupňoval, až se mi před očima začaly dělat mžitky. Chtěl jsem řvát, chtěl jsem prosit, ale roubík v kukle změnil můj projev jen v zahučení.

Jana se mým utrpením zjevně bavila. Ucítil jsem, jak mě popadla za kuklu a zaklonila mi hlavu dozadu. Druhou rukou mi přejela po rozkroku. Ocelová klec, v níž byl uvězněn můj penis, byla horká. I přes tu šílenou bolest mě Janina dominance neskutečně vzrušovala, což pás cudnosti trestal omezujícím tlakem.

Vzápětí mě pustila a vzduchem prosvištělo něco velmi rychlého. Rána, která mi přistála na břiše, byla ostrá jako břitva. Podle toho, jak kůže okamžitě začala pálit, mi bylo jasné, že Jana vyměnila plácačku za rákosku. Než jsem ten šok stihl rozdýchat, šlehla mě znovu, tentokrát přes citlivou kůži na vnitřní straně stehen, těsně vedle visícího závaží. Každý zásah rákosky byl jako zásah elektrickým proudem. Moje tělo se v postroji křečovitě zmítalo, ale neměl jsem kam uhnout. Klečel jsem s roztaženýma nohama na podlaze a přijímal její trest. Po deseti ranách rákoska utichla. Slyšel jsem jen tlumené bušení svého srdce.

Jana ke mně přistoupila zezadu, objala mě a potom k mé kukle připnula řetěz, který zamknula k oku ve stěně za mnou. „Takhle tu zůstaneš, dokud se nevrátím, otroku,“ zašeptala mi přes kůži kukly přímo do ucha. Pak mě zase nechala v úplné samotě, v naprosté tmě a tichu, s bradavkami drcenými ve svěráku. Nezbývalo mi než klečet a čekat, s jakým dalším plánem moje dominantní manželka opět sejde dolů po schodech.