[BDSM Povídka] Dominantní Manželka 10.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto

Štiplavá bolest po ráně, kterou mi uštědřil bič, pulzovala ve stehně jako připomínka mé naprosté podřízenosti. Jana stála nade mnou. Slyšel jsem její klidný, pravidelný dech, zatímco já jsem se snažil rozdýchat ten náhlý nával strachu. Tenhle kvalitní bdsm eshop, kde jsme veškeré vybavení nakupovali, rozhodně neprodává žádné hračky pro slabé povahy. Všechny ty bdsm pomůcky v našem sklepě byly navrženy tak, aby dříve či později zlomily jakýkoliv odpor.

„Zdá se mi, že jsi nějaký ztuhlý, otroku,“ promluvila Jana chladným hlasem, ze kterého se však dalo vytušit pobavení. Cítil jsem, jak mi z očí strhává škrabošku. Světlo v místnosti bylo tlumené, ale i tak mě na chvíli oslepilo. Když se mi zrak trochu vyjasnil, uviděl jsem Janu. Byla oblečená v černém latexu a v ruce stále svírala bič, který před chvílí přistál na mých stehnech. „Myslím, že ti trochu ulevím. Ale nečekej, že tím tvůj trest končí. Vlastně teprve začíná,“ usmála se a já věděl, že má připravené další bdsm vybavení.

Začala mi odemykat pouta na kotnících, které mě celou dobu držely v nepohodlné poloze. Moje nohy byly jako ze dřeva a trvalo několik vteřin, než se do nich začala vracet krev. Jenže hned poté, co mě zbavila řetězů u nohou, sáhla po něčem, co jsem dosud znal jen z obrázků, když jsme procházeli onen fetish eshop. Byla to kožená svěrací kazajka. „Zvedni se,“ zavelela stroze. S vypětím všech sil a s rukama stále uvězněnýma v bondage rukavicích jsem se posadil a pak i vstal. Moje tělo se třáslo. Rozepla řemínky, které jsem měl na rukavicích.

„Tohle tě naučí být v klidu a poslouchat,“ zašeptala, když mi přes ramena přehodila těžkou kůži kazajky. Ruce si svobody moc neužily, protože ihned vklouzly dovnitř kožených rukávů. Sledoval jsem, jak zručně utahuje řemeny na mých zádech. Každé dotáhnutí mě nutilo narovnat se. Moje ruce byly nyní pevně zkřížené na prsou a připoutané k bokům kazajky. Cítil jsem se jako v pevném krunýři. „Teď vypadáš jako ten správný subík,“ prohlásila Jana spokojeně a upevnila mi obojek, který zajistila visacím zámečkem a ke kterému připnula krátké vodítko.

Dovedla mě k rohu místnosti, kde ze stropu visela ocelová skruž. Pořád jsem měl v sobě ten anální hák, který mě při každém kroku nutil k naprostému soustředění, a můj rozkrok stále věznil nekompromisní pás cudnosti. Jana se mi podívala hluboko do očí a pak mi z úst vyndala roubík. „Chceš mi něco říct? Tak si pospěš, protože dostaneš do pusy něco většího,“ řekla a než jsem stihl rozhýbat ztuhlé čelisti, sáhla po větším roubíku. Tentokrát to byl ten s popruhy přes celou hlavu, který nebylo možné ani jazykem upravit do lepší polohy.

„Dneska nebudeš spát na lavici, otroku. Půjdeš do klece,“ řekla a ukázala na prostor v rohu, který byl vystlaný jen tenkou matrací. Dovedla mě ke kleci a já poslušně vešel dovnitř. Kazajka mi nedovolovala se ani pořádně opřít. „Dobrou noc, můj drahý. Uvidíme se ráno,“ zasmála se, zamkla dveře klece a zhasla světlo. Ve sklepě zůstalo jen malé modré světýlko, které vrhalo paprsek na všechny ty bondage pomůcky rozvěšené po stěnách našeho sklepení. Byl jsem sám, uvězněný vlastní ženou ve svěrací kazajce a v ocelové kleci, a nezbývalo mi než čekat, co přinese nový den.