[BDSM Povídka] Dominantní Manželka 1.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

Dominantní Manželka první díl

Jmenuji se Michal, s mojí manželkou, Janou máme oba rádi BDSM. V pátek mi od ní přišla SMS: Vem si volno, otroku, budes presne ve 12:00 stat v nasem sklepe uplne nahy. V tu chvíli ve mně hrklo, ani chvíli jsem neváhal a odepsal Ano, Paní.

V jedenáct hodin se mi podařilo vyrazit z práce, jenže jsem nepočítal s kolonou, která ucpala celé město. Dorazil jsem domů asi ve 12:10 a šel rovnou do sklepa.

„Jdeš pozdě otroku,“ řekla Paní a než jsem se nadechl, pokračovala: „Kdo ti dovolil přijít sem v oblečení, co?“ Chytla mě za košili, přitáhla k sobě a druhou rukou mi zajela mezi nohy. „Neposlušné subíky trestám, jasné? Okamžitě se svlékni.“

Svlékl jsem se a Jana přinesla svorky na bradavky. „Mohlo se to obejít bez nich, ale když zlobíš, musím tě potrestat. Teď mě hezky poprosíš o to abych ti tyhle svorky hezky připnula na bradavky.“ Zrychlil se mi tep, pomalu jsem řekl: „Prosím, paní, dejte mi svorky na bradavky.“ Jana je zvedla před sebe a nastavila na malou velikost, abych viděl, že budou hodně štípat.

„Teď si hezky vezmeš tuhle svěrací kazajku. Dělej!“ řekla. Přistoupila ke mně zezadu, nasadila mi jí a začala dotahovat jeden řemínek za druhým. Nakonec mi zkřížila ruce na prsou a spojila řemínkem za zády. Pro jistotu ještě ruce před tělem zajistila dalším řemínkem. Jana jednou přezkou po druhé rychle provlíkla zámečky a pak už bylo jen slyšet jak je zacvakává.

„Už neutečeš. Nemůžeš se hnout co? To otroci jako ty nemůžou.“ řekla a vytáhla silný kožený obojek, který mi nasadila na krk. „Ne, prosím…“ zašeptal jsem, ale to byla veliká chyba. „Cože?! Ty budeš mluvit, když ti to Paní nedovolila? Jak chceš, dostaneš roubík.“ Vytáhla dva roubíky. Trochu ve mně zatrnulo, když kromě toho s kuličkou vytáhla i roubík s penisem. „Který ti dáme?“ zeptala se Paní, spíš tak pro sebe. „Ten malý,“ vypadlo ze mě. Paní se zasmála, hodila ho do krabice a vyrazila ke mně s tím velkým. Zavřel jsem pusu, ale ona mi ucpala nos a ve chvíli, kdy jsem se nadechl ústy, strčila mi ho tam. Zaplnil mi pusu a nemohl jsem se vůbec bránit. Zasmála se a roubík zajistila zámečkem.

„Teď jsi zamčená, spoutaná a umlčená čubka!“ řekla a chytila mě za rozkok. Zakňučel jsem do roubíku a zaškubal s sebou. „Copak? Je to málo, viď?“ řekla Paní. Zakňučel jsem nesouhlasně znovu, ale to už tahala z bedny koženou kuklu. „Až ti dám tohle, tak už ani nic neuvidíš. Bude z tebe spoutaná děvka a ty s tím nic nenaděláš.“ řekla a mně se rozbušilo srdce. Přes hlavu mi natáhla koženou kuklu. Nebylo přes ní nic vidět, jen cítit, jak na zátylku Paní stahuje její šněrování, kukla obepíná obličej víc a víc a ještě ke všemu fixuje roubík v mojí puse.

„Jak dlouho v tom vydržíš? Je pátek odpoledne a čeká nás celý víkend. Myslíš, že tě takhle nechám celou dobu? Děvky jako ty si zaslouží něco mnohem horšího.“ Byl slyšet řetěz, pak mě popadla za obojek a přicvakla zámeček. „Za pár hodin se vrátím a něco přidáme. Zatím přemýšlej o tom, že máš chodit včas.“ řekla. Pak bylo slyšet, jak vyndavá nějaké věci z krabic a pokládá je na stůl. Některé kovově cinkaly. Pak odešla a na odchodu zhasla. Neměl jsem tušení co mě čeká, až se vrátí…