[BDSM Povídka] BDSM Teambuilding 4.část

(následující text je samozřejmě pouze smyšlenou erotickou povídkou, AI foto)

“Co myslíš, Petře?” usmál se Tomáš a Claire neunikl sotva znatelný podtón despektu.

Proboha! Začalo jí to vzrušovat a začínala chápat tuhle hru. Petr byl prostředník a Tomášův poskok. Musela ho trpět, i když z těch dvou ji přitahoval méně. Nebyl nepovedený… to ne. Dokonce naopak! I Petr byl kus sexy samce, to musela uznat… Ale Tomáš! To jak byl hrubý a sebejistý, jak se k ní choval jako k naprosté couře bez respektu, to jak měl silné charisma a jak fungovala jeho vůně a co za chemii to v ní vyvolávalo… Poddávala se mnohem víc lehce, než by věřila, že vůbec kdy dokáže.

“Hmmm,” přemýšlel Petr nahlas, “co tohle?” zeptal se a rovnou sáhl na háček a vzal z něho dlouhý bičík.

Tomáš se tvářil naprosto nečitelně. Měl pevnou, ostře řezanou tvář muže, který o sobě nedá výrazem nic znát. Muže, za kterého mluví činy. Z té dominantní pózy Claire vlhla.

“V téhle její poloze?” zeptal se po chvíli Tomáš. “Možná…” zvažoval. “Ale lepší bude tohle,” usmál se a vzal si do ruky elektrický obušek.

O elektrickém obušku Claire pouze četla, viděla ho na videích, jednou o něm poslouchala mluvit kamarádku… ale nikdy tuhle tajemnou bdsm pomůcku nezkusila a nevěděla, co elektrický šok, i když slabý, udělá s jejím tělem.

Dozvěděla se to rychle a bez varování. Tomáš ji zkusmo přiložil obušek k stehnu a hned nato k lopatce. Mravenci se jí rozeběhli z míst dopadu do všech stran. Vydala roztomile rajcovní zvuk, vlastně takovou směsici z vyjeknutí, zasténání a smíchu - to vše zkreslené roubíkem.

Co to hogtie bondáž dovolila, Claire se zavrtěla ze strany na stranu.

“Líbí?” zasmál se Tomáš a znovu na ni použil elektrický obušek.

Drze se dotýkal jejího těla a královsky se bavil tím, jak to bezmocná Claire prožívala.

“Líbí se ti to!”

Další práce elektrického obušku.

“Ty seš ale mrška subinka, moc se ti to líbí?”

Claire naříkala, že ano, že se jí to líbí. Tomáš používal elektrický obušek zase a znovu, střídal místa dopadu a neustále jí opakoval, že se jí to líbí. A ona sténala, kroutila se, ztrácela spojení s realitou a na jejím okraji se snažila vyjádřit, jak moc se jí tohle líbí a jak moc jí to dělá dobře.

Při poslední sérii výprasku elektrickým obuškem měla Claire pocit, že se neudrží, že se zároveň rozteče, udělá a počůrá. Když už byla na samé hranici svých možností, Tomáš přestal. Stoupl si těsně před ní a ona viděla, jak těsná je látka jeho černých kalhot kolem jeho dlouhého penisu.

Chytil jí bradu palcem a ukazovákem a pozvedl její obličej. “Tohle se ti líbilo?”

Zakňučela do roubíku, že moc.

“Přestal jsem včas?”

Zopakovala souhlas, teď ještě oddanější a poníženější.

“Líbí se ti být naše subinka,” konstatoval a ona opět souhlasila.

Měl pravdu! Chtěla víc! Nedokázala to vysvětlit, ale Tomášovi důvěřovala a přála si, ať jí ukáže víc z toho, co znal o bdsm.

“Petře?” houkl Tomáš spokojeně přes rameno.

“Ano, šéfe?”

“Je čas na tvůj bičík,” usmál se Tomáš. Petr samou radostí téměř nadskočil. “Dej mi ho,” zkazil mu částečně radost Tomáš a nastavil ruku. Petr poslušně položil bičík do neochvějně čekající dlaně. “A teď ji zuj,” dodal velitelsky na závěr.

Petr přešel za Claire, obešel její tělo v hogtie bondáži. Cítila ho v zádech. Tohle byl lehce nepříjemný pocit. Bohužel v něm chyběla ta jiskra, se kterou by tam stál Tomáš.

Aby rozepnul první řemínek, musel sáhnout pod provaz, kterým Claire svázali nohy v kotnících. Bondáž držela pevně a svazovala ji těsně. Při pohybu k řemínku sandálu na klínku proto Petr Claire škrábl. Tohle… tohle nepříjemné nebylo…

Když rozepnul první řemínek, sundal pomalu sandál. Prsty přitom přejel Claire po chodidle. Příjemně to lechtalo…

To samé, ale bez škrábance, zopakoval s druhou nohou.

Claire se dívala na Tomášův výraz. Tomáš stál, sledoval Petra a v očekávání čehosi, co nejspíš předpokládal, že by se mohlo stát, se usmíval.

Petr chytil obě chodidla Claire do dlaní. Udělal z nich cosi jako mističky a potom je začal lízát jako nadržený footfetišista.

Claire nechápala tu náhlou rychlost. Ne u Petra, jehož jazyk byl příjemný a představa, že by se činil jinde, byla zatraceně rajc, ale u Tomáše! Tomáš přiskočil ta Claire a svist bičíku rozetnul vzduch v minulosti B12.

Výprask dopadl přesně tam, kam mířil. Ozval se výkřik. Výkřik, který nepatřil Claire.

Pokračování příště