Vůně pro fajnšmekry

Když by to našla jeho manželka, asi by se hodně divila, kde se vzaly cizí slušně jeté ponožky, cvičky, papuče, balerínky, tenisky.....Marek měl velikou sbírku nejen ponožek, ale hlavně dámských botiček. 

Na čem si zakládal bylo to, aby je nosila sličná žena a aby je nosila hodně dlouho.....až bude stélka uvnitř boty jetá tak, že botičky budou mít ten správný odér. Měl moc rád i ponožky různých druhů, od klasických dlouhých ponožek přes silonkové ponožky až k tzv. tapičkám - ponožkám do balerínek. 

Jistě Vás napadá, kde ale k botám a ponožkách přišel, že jich měl celou sbírku a kde se to v něm vlastně vzalo ....Je to dlouhý příběh a k začátku jeho velkého fetiše se dostaneme v dalším vyprávění.

 

Marek to měl dobře zmáklé a hledal v inzerci zaměřené na prodej použitého fetiše. Často se mu stalo, že ho dotyčná vypekla tím, že mu balíček neposlala nebo mu poslala něco úplně jiného, než na čem se domluvili, ale on se nevzdával. Postupně si časem vybudoval svojí síť, ze které čerpal a objednával si pravidelně svoje balíčky slasti. Rád si pak s dotyčnou i dopisoval a posílal jim malé dárky. Dělalo mu to radost. Když se mu podařilo vybudovat si důvěru, tak se prolomily ledy a jedna slečna se s ním sešla osobně. Jmenovala se Markéta a později dostala přezdívku - foot holka. Milá Markétka byla pěkné čuně - v dobrém slova smyslu. Ráda nosila ponožky tak dlouho, dokud silně nezapáchaly a pak nad nimi sama onanovala. Měla také ráda ten zápach a nejradši ze všeho nosila krátké bílé ponožky, na kterých byla jasně vidět špína. Její balerínky byly doslova líhní čpavého zápachu z potu. Pro Marka se pak stala stala bohyní a byl jí v tomto ohledu věrný. 

 

Při prvním setkání byl Marek nervní a potil se všude, kde se jen potit mohl. Bál se, jak bude Markéta vypadat a jestli to bude opravdu tak, jak si přeje. Přání se někdy plní a Markéta byla super. Nebyla na ní vidět známka jakékoli nervozity a hned mu poručila, aby se svléknul od pasu dolů a kleknul si. Marek na nic nečekal a svléknul se. Pokleknul k jejím nohám a při pohledu na balerínky se mu tajil dech. No, tak dělej, hezky si přivoň - poručila mu Markéta. Marek voněl, až se hory zelenaly a byl hrozně šťastný za tu chvíli, kdy se mu plnily jeho tajné sny. Balerínky pak očistil jazykem a vyleštil rukama. Moc si přál, aby si je Markéta vyzula a mohl pohlédnout na bílé ponožečky......tedy špinavo/ bílé.....ohhhhhh ano. Netrvalo moc dlouho a Markéta si balerínky zula a strčila Markovi nožičky v ponožečkách přímo pod nos. No, tak čmuchej ty prasáku, na co čekáš ??? 

 

Marek hrkal vzrušením a čmuchal jako ohař. Tam dole se mu spustila bouře a stálo mu péro tak, že by se sám ani nedivil, kdyby vystříknul bez toho, aniž by se ho dotknul. Mohl čmuchat, co mu síly stačily a užíval si to. Pak ho Markéta mile překvapila tím, že mu dovolila se vystříkat. Chceš se udělat ? Ptala se ho drze .....Ano má paní, moc rád, když mi to dovolíte prosím. Můžeš se udělat.....při těch slovech mu vrazila na obličej svoje balerínky a přidusila ho. Marek si honil péro jako o závod a netrvalo ani 30 sekund a bylo po všem. Stříkal velikou dávku, že tomu ani sám nemohl věřit. No jo, čerstvé botičky dělají divy. Uhádnete správně - těch setkáních bylo více a stálo to za to. Při dalším setkání musel mít Marek nasazený pás cudnosti, chudáček :)