Děvka Monička sedí ve vězení na seně a tiše pozoruje svoji paní, jak si svléká kožené kozačky. Paní má na sobě silonkové ponožky a nožky měla v kozačkách už tak dlouho....silonky jsou tak zapocené a přilepené tím potem na nožkách. Monička se začne třást vzrušením. Paní ponožky vloží do hrníčku a začne si ohřívat vodu na čajík. Ohhh ne, jak mi toto může udělat. Nechá mne zavřenou ve vězení a nedá mi ani napít výborného čajíku z ponožek ? to snad ne, snad ke mně nebude tak krutá proboha...honí se hlavou Markovi W. alias děvce Monice.
Ne, samozřejmě, že Paní nebude tak krutá. Otevře těžké dveře vězení a nechá Moničku hezky vylézt po všech čtyřech ven.
Monča to nevydrží a zvedne hlavu a podívá se Paní do očí, i když to má přísně zakázané. Už bylo prakticky k nevydržení a moc se chtěla podívat do krásných hlubokých očí své Madam....jenže, to neměla dělat. Co si to dovoluješ ? To se smí ? A od kdy ? To teda ne, toto jsme si nedomluvily ty jedna kurvo.
Madam zatahala za
vodítko připnuté na obojku, který zdobil Moniky krk. Trošku milou děvku potrápila a poručila jí, aby se zvedla a dala ruce před sebe a dlaně vzhůru. Jak řekla, tak se i stalo a Monča dostala přes dlaně
rákoskou. Pak Madam rákosku položila přes Moniky předloktí a dala jasný příkaz - ani se nehneš. Jestli se rákoska posune i o jeden milimetr, seřežu ti zadek do ruda, že si nesedneš.
Chodila kolem zlověstně a se smíchem tahala Moniku - alias Marka W. za bradavky. Marek úpěl a byla jasné, že rákoska nebude na svém místě.....s čímž předem počítala i Madam. No, tak to jsme čekali, že to nezvládneš, co kurvičko.....Vzala rákosku a Marek W. alias děvka Monika dostal pořádně seřezáno. A tak to má být, pořádek dělá přátelé.
Mezitím se ale z silonkových ponožek luhoval čajík....a Monika si toho všimla. Šálek dobrého čaje z ponožek byl hrozně moc lákavý. Protože vydržel Marek bez ceknutí celkem slušný výprask, zasloužil si svůj čaj o páté. Paní mu dovolila sednout si s čajem na lavici a mohl si užít svůj fetiš. Srkal ho doslova obřadně a vychutnával si ho, jako by to měl jeho poslední čaj v životě.
Moc Vám děkuju Madam, že jste mi to dovolila, je to pro mne veliká čest Vám sloužit a moci okusit tento lahodný nápoj z Vašich ponožek. Jste moje Bohyně, moje Paní, které náleží moje služba a s pokorou udělám vše, co mi přikážete Vaše Veličenstvo.
Madam se pokoutně usmívala a v hlavě se jí rodily myšlenky na další úkoly pro děvku Moničku....